Studie doporučuje posunout severní fasádu paláce zhruba o 18 metrů vpřed směrem k Nuselskému údolí. V prostorách by bylo až 6000 metrů čtverečních výstavních ploch. Centrum by podle Kárníka také ušetřilo na vytápění. "Původní stavba odpovídala normám 70. let. Jednoduchá skla a nedostatečná izolace jsou příčinou velké energetické náročnosti budovy. Tento problém by dostavba alespoň částečně řešila," uvedl ředitel centra Michal Kárník.

Přímé propojení nových prostor by podle něho zlevnilo výstavbu. "Podle odhadů by způsob rozšíření pomocí dostavby ušetřil přibližně třetinu nákladů," podotkl Kárník. Dříve se náklady odhadovaly na 120 až 180 milionů korun. Je možné, že KCP bude žádat o dotaci z fondů Evropské unie, dodal ředitel.

Variant dostavby výstavních prostor bylo v minulosti několik. Některé prý nebyly výhodné z provozního hlediska, jiné zamítli památkáři. Podmínkou památkářů bylo, aby se neměnila výška budovy a aby byly barvy a materiály přístavby v souladu s původní budovou.

Na větší investice chybí peníze

Hlavní město Prahy zároveň přemýšlí o tom, co s Kongresovým centrem Praha dál. O dalším postupu by se mohlo rozhodnout na jaře. V úvahu přichází mimo jiné nějaká forma prodeje akcií městské společnosti nebo třeba pronájmu budovy. Funkce KCP však musí být zachována.

Kongresové centrum tíží dluh z rekonstrukce a dostavby před zasedáním Mezinárodního měnového fondu v roce 2000. Investice tehdy činily více než tři miliardy korun. Centrum v minulosti změnilo některé staré úvěry, které si vzalo na opravy a dostavbu, tak, že bude splácet delší dobu nižší splátky. Je schopno je hradit samo bez městských dotací. Na dostatečné investice však už nemá. Dřívější ekonomické studie předpokládají, že hospodaření KCP bude do roku 2014 stabilní.