Zelené střechy jsou převážně k vidění ve Skandinávii, ale dnes už není výjimkou ani u nás, že v novostavbách, kde jsou garáže předsunuté před pláštěm domu, bývají jejich ploché střechy osázeny vegetací.

Zelenou střechu nelze uplatnit u každé stavby, přesto můžeme vytvořit buď zelenou střechu (pro pohledovou střechu se sklonem do 20 °), nebo střešní zahradu v případě plochých střech, která poslouží i k naší relaxaci.

Střešní květiny nepotřebují péči

K osázení zelené střechy vybíráme rostliny, které nevyžadují žádnou další péči ani zálivku, rozrůstají se spontánně, jsou výrazně odolné vůči klimatu a v průběhu různých ročních období mění svou podobu. Díky tomu jsou jedinečným zrcadlením ročních období.

Nejvhodnějšími jsou odolné suchomilné skalničky a mechy, pro jejich pěstování postačují pouze dva až tři centimetry substrátu. Vhodné k použití jsou další odolné rostliny netřesk pavučinatý (Sempervivum arachnoideum), třezalka (Hypericum), rozchodník ostrý (Sedum acre), devaterník šedý (Helianthemum canum) a mateřídouška (Thymus).

S použitím zelené střechy je nutné počítat již při zadávání projektu. V každém případě je nezbytný propočet od statika, protože zelená střecha znamená nemalé zatížení.

Základ úspěchu - hydroizolace

Dokonalou izolaci střechy zajistí hydroizolační fólie. Fólie vyrobené na bázi syntetického kaučuku zaručují stále stejnou pružnost při extrémních teplotách (-50 až +100 °C). Minimální životnost je padesát let a jsou odolné vůči většině chemikálií i průmyslových exhalací.

Než přistoupíme k realizaci

Láká vás vidina zelené střechy? Pak je nutné rozvážit několik aspektů:

  • je střecha rovná, šikmá, sedlová nebo jiná
  • jaké je povolené zatížení a odolnost izolačních vrstev vůči předpokládanému tlaku, (zelená střecha totiž může tvořit až půltunovou zátěž),
  • na již existující budově musíme vědět, zda je konstrukce krovu větraná nebo ne, * nezbytné jsou protipožární úpravy, např. štěrkové pásy či zídky, výška oken nad zelení.

Použijeme-li nejtenčí možnou vrstvu substrátu s drenáží pro extenzivní zeleň (skalničky), zátěž střechy spolu s hmotností vegetace bude činit 80 kg/m2. Tlustší vrstva zeminy (13-15 cm), na níž vysadíme trávník, zvýší zátěž až na 150 kg/m2. (Uvedené tloušťky vrstev substrátu jsou určeny pro střechy do sklonu 20°).

Specializované materiály jako porézní panely, příčná žebra nebo sítě dovolují ozelenit i střechu se sklonem 40°.

Zelené střechy jsou jedinečné, zároveň zlepšují mikroklima v budově.Zelené střechy zlepšují mikroklima v budově.foto: Právo/archiv Brázda

Vhodný půdní substrát

Půdní substrát pro střešní zahradu připravíme smícháním normální zahradní zeminy s pískem a rašelinou. Směsný poměr: 4 lopaty zeminy, 4 lopaty písku, 2 lopaty rašeliny. Jako příkrov by se měla nanést asi 5 až 10 cm vysoká vrstva kůrového mulče nebo kůrového humusu. Omezí odpařování vody a růst plevelů.


Složení zelené střechySložení zelené střechyfoto: Právo/archiv Brázda

Jasné výhody zelených střech

  • Zvýšení tepelného odporu je dílčím přínosem pro snížení tepelných ztrát v zimním období,
  • významný přínos pro snížení tepelných zisků v letním období (energetické úspory při klimatizaci objektů),
  • zvýšení zvukové neprůzvučnosti konstrukce a přirozené tlumení hluku z dopravní infrastruktury, * snížení energetické náročnosti objektů,
  • zamezení přímého vlivu UV záření,
  • podstatné zvýšení životnosti (až dvojnásobné) střešního pláště proti střešnímu plášti bez vegetačního souvrství.

Náklady na provedení vegetačního souvrství se pohybují v rozmezí 500 až 800 Kč/m2 v závislosti na zvoleném rostlinném materiálu, jeho rozložení a množství celkové plochy.

Na našem trhu existují firmy, které patří mezi specialisty na zakládání zelených střech, např. Pro Garden (www.progarden.cz) z Blanska, Jena (www.df.biom.cz) z Prahy nebo Sikop (www.sikop.wz.cz) ze Satalic.

Co a jak na zahradě
Kmeny a tlusté části spodních větví očistíme škrabkou od staré odchlipující se borky, mechů a lišejníků. Následně je nabílíme hustým vápenným mlékem na ochranu před praskáním kůry v důsledku velkých tepelných změn v ní mezi dnem a nocí.
Při vhodném počasí začínáme s řezem keřů drobného ovoce. U černého rybízu odřezáváme větve starší než tři roky, u červeného a bílého rybízu a angreštu starší než 5 let. U angreštu mimo to odstraňujeme šedivé konce výhonů napadené hnědým (americkým) padlím a zkracujeme postranní obrost větví na 2 až 3 pupeny. U země odřezáváme odplozené výhony ostružiníku a také maliníku, pokud jsme to u něj neudělali již vloni po sklizni.
S řezem révy vinné posečkáme na konec února či začátek března, až pomine nebezpečí větších mrazů. Keře předčasně řezané snášejí hůře větší silné mrazy, které bývají v lednu až v první polovině února obvyklé.
Do misek nebo hrnků vyséváme pro předpěstování sazenic do vytápěného skleníku rané zelí a hlávkovou kapustu a pro studené pařeniště hlávkový salát.
Zeleninu volně přístupnou na venkovních záhonech chráníme před zvěří drátěným pletivem nebo chvojím. V okrasné zahradě Zestárlé okrasné dřeviny a zanedbané živé ploty zmlazujeme před začátkem rašení. Dřevinám, které pokvetou až ve druhé polovině roku na nových letorostech (např. komule Davidova, ořechokřídlovec klandonský aj.), loňské jednoleté výhony silně zkrátíme. Druhy, které pokvetou časně zjara na jednoletých výhonech (např. zlatice), zkrátíme ihned po odkvětu. V menších zahradách se u nich osvědčuje řez do kompaktních polokulatých tvarů.
Na skalkách chráníme citlivé rostliny vystavené jižnímu slunci chvojím nebo netkanou textilií před poškozením.