Díky soutěživým investorům se z asijských velkoměst staly doslova laboratoře moderní architektury. Svoboda, rychlost a objem zakázek jsou pro architekty šancí, jak přijít s něčím skutečně radikálně novým. Asijská stavební horečka zasáhla mnohem větší území - podlehla jí téměř všechna města od Tokia, přes kazašskou Astanu, Dubaj až po Peking.

Do bombastických staveb se zapojil i stát, jehož významná část rovněž patří na asijský kontinent - Rusko. I zde vzniká řada příležitostí podpořených štědrým rozpočtem pro renomované architekty - například slavná kancelář EEA včele s Ericem van Egeratem vytvořila velkolepý projekt pro banku a knihovnu v Kazani, či nákupní galerii ve městě Surgut. Další obří mrakodrap by měl zase vyrůst na Sibiři, měl by jej vybudovat britský architekt Norman Foster.

V centru pozornosti Peking

Na čele pelotonu je ovšem díky mediální pozornosti související s blížícím se pořadatelstvím letních olympijských her Peking. Vznikají i realizace se šokující mírou extravagance. K vidění je například rozestavěné nové ústřední sídlo společnosti CCTV, dvě obří věže, které se k sobě naklánějí a na vrcholu jsou spojeny mostem. Projekt nizozemského studia OMA je ohromující a zcela novátorský, stejně jako soubor osmi věží navržený americkým architektem Stevenem Hollem, který vyrůstá na opačném konci metropole.

Někteří tvůrci se snaží do návrhů asijských mrakodrapů vnést prvky, které jsou pro stavby na tomto kontinentě typické. Jedním z nejznámějších případů jsou dvě věže Petronas Twin Towers v malajském Kuala Lumpuru, které jsou inspirovány estetikou Dálného východu. Také nejvyšší budova současnosti, mrakodrap Burdž Tower v Dubaji, má připomínat pagodu.