Test Opelu Astra Twin Top: Podzim nepřekvapil

Opel Astra Twin Top vychází z klasického kupé-hatchbacku GTC. Přední část je naprosto identická, takže nemá cenu jí hodnotit - názor na vzhled nové Astry si udělá každý sám. Jenže za předními koly to už je slušná "kanonáda" inovací, které je třeba probrat pěkně postupně a dopodrobna.

S nataženou střechou musíme říct, že vůz vypadá velmi dynamicky. Jeho tvar si totiž vzal za vzor starou astru kupé, tedy klasický tříprostorový tvar s plynulou křivkou oblouku střechy a následně stoupajícím víkem zavazadelníku. Moc se povedla také zadní světla, kterým neprospěla jen výraznější linka v mezeře, která vzniká uříznutím horní části na otevírané víko. Možná by ještě neškodilo trochu odlehčit masu plechů za dveřmi a celek by byl téměř dokonalý.

Jenže stačí pár vteřin a pevná třídílná střecha se složí do zavazadelníku. Pak se náhle z vozu stane kabriolet, který zaujme dlouhou hladkou linií od předních světel až k zádi. Hladkost a jednoduchost tvarů jsou zde vyloženě pozitivem, které obdivuje každý, kdo vůz spatří.

Na přístrojové desce nenajdete žádný módní výstřelek, který by odlišovat Twin Top od ostatních verzí astry. Vše je stejné jako u hatchbacku, nikde nic nepřebývá ani neschází. Jen nad rámem předního skla (které je dost daleko a je trochu užší) je soustava tlačítek, ovládající boční skla a střechu. Místa je vpředu dost, to se ovšem nedá říct už o zadních sedadlech. Sice by se na ně pohodlně vešli další dva pasažéři, ale to by vpředu museli sedět lidé mnohem menší, než našich přesahujících 185 cm.

Při skládání se pobaví především technicky založení lidé. Sklápění se totiž děje na několikanásobném mechanismu, který je vytvořen z tenkých plechových tyček. Prví otázka, která nás napadla byla ta, co by se stalo, kdyby při skládání zafoukal vítr - nevytvořil by u mechanismu nový stupeň volnosti? Po složení se 404litrový zavazadelník zmenší na nevyužitelných 205 l, a to ještě v mělké díře zcela u dna.

Celý systém sklápění střechy

:. Kliknutím na obrázky je zvětšíte do původní velikosti

Naše testovací jízda prověřila vůz pěkně zevrubně. Vyzkoušeli jsem jej totiž při jízdě jak po dálnici, tak i na malých klikatých silničkách Krušných hor, kde jsme se projížděli se staženou střechou i přes podzimní náladu časného stmívání, mlh a studeného větru.

Musíme říci, že vůz s nataženou střechou se nám líbil za jízdy mnohem méně, než jako kabriolet. Jeho plasty a těsnění totiž neustále vržou a je cítit, že kroutící se karoserie se snaží přetlačit usazení střechy do strany, a to hlasitě protestuje. Nejlepší je využívat potenciálu výkonného turbodieselu o objemu 1,9 l na dálnici. Jeho 110 kW a 320 N.m si s vozem i přes jeho značnou hmotnost (1515 kg) pohrává velmi lehce a absence velkých nerovností a zatáček udělají z jízdy cimrmanovsky "pohodlné driftování".

Pak ale přijde na řadu vyzkoušení kabrioletu, což nás zajímá nejvíc. Krušné hory se svými 8 °C v nás nevzbuzují naději na nějaké dlouhé projížďky, jenže opak je pravdou. S vysunutými bočními okénky a větráním nastaveným na nejvyšší teplotu je na předních sedadlech pohoda. Hlavy hladí jen velmi lehce vítr a nejvíc chlad proudí mezi sedadly a řidičovu ruku na řadicí páce. Mít větrnou mřížku, tak bychom neměli s teplotou žádný problém. Takhle jsme vydrželi "jen" do deváté hodiny večerní a střechu natahovali až na rychlostní komunikaci.

Cena kabrioletů nikdy nebyla lidová. V tom následuje Astra TT trend. V základní verzi vůz stojí 669 900 Kč, s tímto motorem vyjde na 829 900 Kč a náš testovaný vůz byl ještě o nějakou příplatkovou výbavu dražší. V celkové ceně 910 400 Kč bychom ale očekávali vyhřívání sedadel (v kabrioletu by mělo být snad samozřejmostí) a protivětrnou mřížku. Cena ale odpovídá nabízené technické kvalitě (motor by od nás dostal jedničku, střecha dvojku) a konkurence Renault Mégane CC či Peugeot 307 CC je ještě o malý kousek dražší.