Ale ještě před samotným testem, který Novinky.cz přinášejí jako první v Česku, si musíme vzpomenout na minulou generaci vozu tohoto jména. Mini prodloužené o několik centimetrů, s opravdu větším prostorem na zadních sedadlech, a hlavně větším kufrem slibovalo, že bude „rodinným“ autem. Jenže…

Jakési půlené dveře za sedadlem spolujezdce otevírané dozadu byly asi stejně praktické jako zapínání pánských kalhot na knoflíky. A tak se žádná velká prodejní bomba nekonala, i když clubman nabízel jinak vlastně všechno, co měl základní hatchback.

Šest!

A teď tedy to nové auto. Základním rysem nové generace je šest dveří. Vážně. Klasické čtyři pro cestující a vzadu tradiční půlené, svisle otevíratelné dveře. Nejdřív se musí otevřít pravá strana a pak levá. Tedy stejně jako v minulé generaci. Jenže tady jsou nová světla – pěkně v horizontální poloze, ale s výrazem (jak řekl kolega v práci) vystrašeného Gluma.

Pojďme na samotné auto. Nová generace mini povyrostla o pěknou porci centimetrů a clubman ještě přidává 27 centimetrů na délku, 9 cm na šířku a deset centimetrů v rozvoru. Na délku má auto už 4253 mm! To znamená, že má stejně centimetrů třeba jako Škoda Fabia Combi.

Lze diskutovat, jak moc mini je tohle Mini

Lze diskutovat, jak moc mini je tohle Mini

FOTO: LL

Když už jsme jednou otevírali kufr, podívejme se, co se do něj vejde. Je to 360 litrů nákladu, což je mezigenerační nárůst o 100 litrů! Kufr je zajímavý – podlaha pekelně členitá, extrémně hluboká a práh je vysoký. Ale když jsme zkoušeli ten rodinný test, tak pravda je, že kočárek velký i malý se do něj vešel. Žádná hitparáda, ale vešel.

Mnohem lepší

Sedadla cestujících jsou super. Mají přesně tu správnou tuhost, vykrojení, eleganci, prostě mají všechno, co má takové pěkné auto mít. V bílé příplatkové kůži vypadala navíc božsky, ale pro rodinu to samozřejmě není vhodná volba.

Klasika Mini

Klasika Mini

FOTO: LL

I extrémní nárůst rozměrů neznamená, že vzadu budete sedět s nohou přes koleno. Není tu místa nazbyt, ale přežít se to dá. A teď tedy ten rodinný test – dvě dětské sedačky a mezi nimi místo na přebalovací tašku. Víc asi ne. Dost místa pro nohy? Nic moc.

Rodiče vepředu si užijí během jízdy pěknou masáž dětskými chodidly, děti v tom během chvíle najdou zalíbení. Ale zase – na mini je tu neskutečně místa. To, že můžete dát dozadu dětské sedačky vlastními dveřmi dostatečné velikosti, je opět pokrok stejně velký jako vynález parního stroje.

Šest dveří

Šest dveří

FOTO: LL

Mini se vším všudy

A pak tu máme zbytek auta. Přístrojová deska je do mrtě převzatá z klasického mini. Velký středový kruh už naštěstí dávno nehostí rychloměr, ale velmi příjemný infotainment. A lepší jsme už dlouho nikde nezažili. Mluví česky, má v sobě perfektně a rychle fungující navigaci, obrazovka se dá rozdělit na dvě části, kde v jedné třeba máte mapu a v druhé informace o přehrávaných skladbách…

Hlasitost se ovládá jednoduše velkým a přesným kruhovým ovladačem ve středu, a ne žádnými posuvníky, hejblátky… Tohle prostě zasluhuje nejvyšší ocenění. Jediná výtka – mini je moderní, téměř hipsterské auto. Ale bohužel jsme tu nalezli jen jedno USB přímo na přístrojové desce. V dnešní době, kdy každý má mobil neustále vybitý, takže z něj má prakticky další pevnou linku, je tohle velká škoda. Vždyť i u Renaultu si to už uvědomili a dávají do aut hned dva USB konektory.

Startování páčkou, vpředu automat, vzadu pak jeden vstup USB

Startování páčkou, vpředu automat, vzadu pak jeden vstup USB

FOTO: LL

My jsme měli auto s osmistupňovou automatickou převodovkou. Za její řadicí pákou pak je malý ovladač, kterým se přepínají jízdní režimy – Sport, Mid a Green. Každý změní barvu kolem středového přístroje na svou typickou (Green je například bez debaty zelené), ale naštěstí ne natrvalo. Za chvíli barva pohasne, což nás moc potěšilo. Navolené režimy se pak samozřejmě promítají na celém autě. Ale o tom až v dalších částech testu.

Samozřejmě že mini neustoupilo od svých páčkových ovladačů. Naštěstí už se okna otevírají standardně na loketní opěrce výplně dveří. Ostatní ovladače jsou pak rozmístěny už celkem standardně, až na pár výjimek, ale ty se člověk rychle naučí. Třeba startování je pomocí prostřední páčky za řadičkou.

Pikantní kousek

Na kapotě vozu jsme měli napsáno Cooper S, tedy nejvýkonnější verze vozu. Perfektní. Čtyři válce s objemem dva litry produkují 141 kW a k tomu 280 Nm při 1250 ot./min. Maximální rychlost vozu je s tímto motorem 228 km/h a zrychlení je za 7,6 sekundy. Čekali bychom méně, ale to je daň za celkem vysokou hmotnost. Vždyť ta pohotovostní má 1465 kg.

Ale i tak je to superpříjemný společník. Tohle je přesně ten kousek motorářské praxe, za který se dávají metály. Tohle je přesně ten motor, který má (dámy prominou) „koule“. Jede si tiše, ševelí si, nedělá žádné velké kejkle. Nechává si líbit ledacos. Jede příjemně a lehkonoze.

Mini Clubman Cooper S

Mini Clubman Cooper S

FOTO: LL

A pak najednou přijde chvíle na předjíždění. Noha posune plyn až k pojistce dole. V té chvíli motor zařve a převodovka chvíli váhá, kam až má podřadit. To je největší nectnost celého pohonného ansámblu, takže je lepší manuální mód. Ale pak se vzpamatuje, skočí o dva stupně dolů a řev se promění v prudkou akceleraci. Řidič se nemusí bát, že by nestíhal předjet. Motor má pořád perfektní zátah.

Chilli navíc

A teď ještě něco k podvozku. Ten je tvrdší, než je normální. Ale ne nijak výrazně. Opět to v posunu generací u mini vyřešili skvěle. Tužší, ale nevymlátí zuby, a to jak na menších, tak i na větších nerovnostech.

To, co potěší nejvíc, je super řízení, které má stále lehce motokárové cítění. Zvlášť ve sportovním módu. Ale i Mid je dobrý. Především má přímé řízení a člověk si nevykroutí v každé zatáčce ruce. Pak je příjemně tuhé a nemá hluché body. Volant má správný průřez a dává informaci o tom, co se děje s koly.

V režimu sport vzrostou otáčky motoru, ztuhne řízení a automat řadí výrazně rychleji. V Green módu se sice snaží o nějaké ekologické hrátky, ale nikdo se nemusí bát, že z řízení by se stala žvýkačka, motor by přestal táhnout a převodovka i ve městě by jela minimálně na šestku. Ne. Je to stále mini.

S tím se ovšem střetává i spotřeba. Tabulková hodnota to není, to je jasné. Dlouhodobý průměr osciloval na displeji mezi 9,0 a 9,1 l na 100 km. A to není málo.

Stejně tak není málo ta cenovka. Základní cena 591 500 Kč je dost. Ale dá se pochopit – je to mini. Jenže k tomu přijdou další příplatky a cena roste a roste. Cooper S stojí 700 700 Kč. Automat stojí 56 082 Kč. Ty báječné bílé sedačky 46 000 Kč… Dejte si do konfigurátoru vaše vysněné Mini Clubman. U Cooperu S nebo Cooperu SD se dostanete na dostřel miliónu během chvilky.

ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE
Motor:1998 ccm, čtyřválec, zážehový
Max. výkon:141 kW (k)
Max. točivý moment:280 Nm
0–100 km/h:7,6 s 
Nejvyšší rychlost:228 km/h
Průměrná spotřeba:5,9 l/100 km
Pohotovostní hmotnost (EU):1465 kg
Poháněná náprava:pohon předních kol
Cena základní verze:591 500 Kč
Cena s testovanou motorizací: 700 700 Kč