Test BMW 114i: nejlevnější roztočená vrtule

Výše ceny ospravedlňuje klasická koncepce s ideálním rozložením hmotnosti mezi nápravy. Motory jsou vpředu uloženy nikoliv napříč, ale podélně, poháněná je samozřejmě zadní náprava. Tento klasický mix mnichovské automobilky, u řady 1 navíc doplněný standardně dodávanou elektronickou uzávěrkou diferenciálu, zaručuje výtečné jízdní vlastnosti.

Při běžném ježdění se auto s drobnou nadsázkou chová jako obyčejný (a podstatně levnější) VW Golf, delikátnější tuhé řízení a pod plynem v zatáčce na mokru mírně vybočující záď oceníte až v rychlejším tempu. To v golfu či focusu opravdu nezažijete.

Jízdní vlastnosti jsou i díky podvozku s nezávislým zavěšením všech kol špičkové (byť subjektivně ne tak delikátní jako v případě větší řady 3), řidič by tak v případě 114i často ocenil ještě více výkonu, protože podvozek jej zvládne mnohem víc, než kolik nabídne motor.

Motor 114i má i přes své označení zdvihový objem 1598 ccm, stejně jako výkonnější verze 116i a 118i. Čtyřválec je technicky perfektně vybavený – je totiž přeplňovaný dvoukomorovým turbodmychadlem, nabídne přímý vstřik paliva a variabilní časování a zdvih ventilů.

Popisovaný motor vyniká plochou křivkou točivého momentu, kdy svého maxima dosahuje prakticky od volnoběžných otáček. V praxi to znamená příjemnou dynamiku, která však v rychlostech nad 120 km/h poněkud uvadá a nad 160 km/h zcela zvadne. Při této rychlosti je i po podřazení na pátý stupeň velmi vlažná, je cítit, jak auto prakticky nezrychluje. BMW udává zrychlení 80-120 km/h na 4./5. rychlostní stupeň za 11,7 / 14,8 sekund, což není hodnota, kvůli které by řidiči projevovali nadšení.

Spotřeba paliva hodně závisí na jízdním stylu, což je pro maloobjemové přeplňované motory typické. V praxi není problém jezdit za šest litrů, při vyšší zátěži ale spotřeba stoupá k deseti litrům naturalu 95.

S charakteristikou motoru je vhodně sladěna šestistupňová převodovka, kdy na druhý stupeň lze jet až stokilometrovou rychlostí, tachometrová stotřicítka pak na „šestku“ znamená 2550 otáček (na pátý stupeň odečtete z otáčkoměru 3100 ot./min), což je příjemně nízká hodnota. Ještě ve 150 km/h se na šestý rychlostní stupeň vejdete (byť těsně) do hranice 3000 otáček. Pochválit je třeba výtečné odhlučnění a kultivovaný chod bez jakýchkoliv vibrací, krátký turboefekt se ale odstranit nepovedlo.

Ocenili jsme, že ačkoliv do většiny novinářských BMW nechává importér instalovat osmistupňovou automatickou převodovku ZF, v této verzi byla mnohem vhodnější manuální skříň (automat se mimochodem nabízí i pro tento nejslabší motor). Důvodem je také to, že manuální převodovky BMW jsou velmi přesné a je s nimi radost řadit, protože cítíte mechanickou odezvu, dorazy nejsou gumové a kulisa se pohybuje v jasně vymezených, přiměřeně krátkých drahách. Z tohoto hlediska jde o jednu z nejlepších převodovek, žel kvůli jejímu umístění musíte počítat s tím, že při zařazeném neutrálu ucítíte zjevné vibrace.

Uvnitř zarazí také některé archaické detaily, například ukotvení pásů není výškově nastavitelné, ve dveřích jsou archaické kolíky ve vnitřním zamykání dveří. Kritickou noticku zaslouží i stísněný prostor pro pravou nohu řidiče, jinak s prostorností problém není, byť dozadu se hůře nastupuje a komfortně se tam vyšší cestující určitě cítit nebudou. Kufr má v základu 360 litrů, což pro běžnou přepravu postačuje.

V základní výbavě máte bez tří čtyř výjimek všechno důležité. Za co se vyplatí připlatit? Za litá kola (základní jsou plechová - velikost 16 palců); 16 775 korun stojí metalický lak (nemetalický je bez příplatku), přední sedačky je lepší určitě vzít ve sportovním provedení (14 750 korun) a kdo jezdí častěji, ocení bi-xenonové světlomety (23 900 korun). Celková cena rozhodně není nízká, zákazník však dostane auto s - nejenom v této třídě – unikátní koncepcí pohonu a koneckonců a záviděníhodnou image značky. Dlužno ale dodat, že to první ne každý řidič ocení.