Test Citroënu C-Elysée 1,6 HDi: krizové auto

První dojem z C-Elysée není vůbec špatný, francouzská novinka dostala vcelku dynamický kabát, navíc ve světle modré metalíze je to opravdu hezké auto. Notabene na šestnáctipalcových litých kolech, která dostanete za příplatek 12 000 korun.

Po usednutí dovnitř je ovšem okamžitě jasné, že tohle je levné auto, a přestože zevnějšek na to nevypadá, někde se šetřit muselo. Tak třeba sedačky: jsou nepohodlné, tělo drží ne zrovna ideálně a jsou jen o trochu pohodlnější než sedačky v pražském metru.

Když sklopíte zadní sedačky, uvidíte nezakrytý kov a také minimální tloušťku zadních opěradel, což komfortu posádky nepřidá. Na druhou stranu, místa pro nohy je vzadu nečekaně hodně, a přestože svažující se střecha trochu limituje prostor pro hlavu, vejdou se do auta čtyři i nadprůměrně vysocí jedinci.

Žel volant je nastavitelný pouze výškově, takže obvykle skončíte v pozici „dlouhé ruce, krátké nohy“, což není zrovna ideální. Nelogické je i ovládání rádia s CD přehrávačem (včetně MP3), u kterého největším prostředním kolečkem kupodivu neovládáte hlasitost či zapnutí/vypnutí, ale ladíte stanice a titěrnými tlačítky natavujete všechno ostatní.

Chvíli budete hledat i tlačítko pro elektrické nastavení zpětných zrcátek (je ukryto vlevo vedle volantu). Velkým problémem je nastavování teploty topení/klimatizace, kdy na displeji nevidíte konkrétní teplotní stupně, takže zvolit ideální teplotu je místy zdlouhavé laborování.

Naopak potěší funkčnost a množství nabídek palubního počítače; ten je spojený s displejem audioaparatury, byť černo-oranžové podsvícení není pro oči úplně příjemné. Ideální není ani to, že kufr nelze otevřít přímo na víku, ale buď na klíči dálkového ovládání, nebo tlačítkem zevnitř auta. Navíc tvarování kufru, velikost vstupního otvoru a kvalita čalounění jsou pod průměrem, potěší ale dostatečná velikost (506 l).

Naftová šestnáctistovka dává vzpomenout na klasické turbodiesely z éry před deseti lety. Díky přijatelné provozní hmotnosti (1095 kg) a nízko položenému točivému momentu jedna-šestka za klasického naftového drnčení ochotně zrychluje už v nízkých otáčkách a pocitově s autem do nějakých 120 km/h solidně „cvičí“. Nástup a průběh točivého momentu je příjemně lineární, dynamicky je auto nad cca 2000 otáček velmi hbité; vytáčení motoru k 4000 otáčkám zvýší akorát hluk a spotřebu.

Při tachometrových 130 km/h točí motor na pětku bezmála 2700 otáček, v tu chvíli asi mnohý z řidičů sáhne na řadicí páku, leč zbytečně – nepříliš přesná převodovka, kterou francouzský výrobce „vytáhnul“ z deset let starých modelů, má jen pět, naštěstí dobře odstupňovaných rychlostních stupňů.

Jak je na tom spotřeba? V tomhle ohledu patří popisovaný motor společně se vzhledem a příznivou cenovkou k tomu nejlepšímu na C-Elysée. Není totiž problém jezdit lehce nad pět litrů, nám palubní počítač po 700 ujetých kilometrů ukázal hodnotu 5,4 l/100 km.

Špatné není ani naladění podvozku, byť je konstrukčně jednodušší (na zadní nápravě je torzní příčka). Podvozek dobře tlumí nerovnosti a ve většině situací je z hlediska komfortu příjemným společníkem, který nepřenáší dovnitř rázy. Daní za měkčí naladění tlumičů je svérázný projev při pokusu o rychlou jízdu, na což ale popisované auto stavěno není. Nedotáčivost až přehnaně rychle likviduje standardně dodávané (pro všechny verze!) ESP.

Ne, C-Elysée rozhodně nejezdí tak dobře jako konkurenční Škoda Rapid, jenže je o dost levnější - v případě základní verze o čtyřicet tisíc korun (a to nyní rapid zlevnil o 20 tisíc korun). Ve středním výbavovém stupni Tendance (s prvním stupněm výbavy nelze kombinovat 1,6 HDi) má opravdu všechno z bezpečnostní i komfortní výbavy. Jediné za co má smysl připlácet jsou šestnáctipalcová kola z lehké slitiny (12 tisíc korun, ve standardu jsou jinak plechové „patnáctky“, případně metalický lak karoserie (13 500 korun).

Koupit? Kdo chce nové levné auto a překousne výše zmíněné kompromisy, tomu francouzská novinka poslouží dobře. Za 300 tisíc korun není v nabídce mnoho modelů s délkou 4,4 metru a úsporným turbodieselem pod kapotou.

Náročným zákazníkům však lze raději doporučit o třídu větší ojeté auto za podobné peníze – kdo jezdí častěji, pro toho má C-Elysée připraveno příliš mnoho kompromisů, jakkoliv to jako celek není – zejména díky nízké ceně, příjemnému motoru 1,6 HDi a komfortnímu podvozku - úplně špatné auto.