Test Fordu Focus kombi 2.0 TDCi: praktický sportovec

Karosářské verze kombi se kupují kvůli praktičnosti, v případě focusu bude praktičnost u většiny kupujících asi až na druhém místě. Na prvním bude vyspělý podvozek a řízení a z toho plynoucí výborné jízdní vlastnosti.

Ale ani v praktičnosti není popisované auto špatné, nepřekračuje ovšem průměr nižší střední třídy. I pro vyšší cestující je vepředu a vzadu dostatek místa; zamrzí jenom málo místa pro nárty v případě posádky na zadních sedadlech. Kufr je dobře tvarovaný, má nízkou nákladovou hranu, a přestože má o pár litrů méně než u druhé generace, jeho 476 litrů by mělo stačit. Po sklopení zadních sedaček se objem zvýší na 1502 litrů; pro srovnání Octavia Combi nabídne 605, respektive 1665 litrů, nemá ale tak „živý“ podvozek.

Vnitřek focusu kombi působí velmi moderně – množství tlačítek na středovém panelu je možná až příliš velké; navíc široká středová konzole utiskuje řidičovu pravou a spolujezdcovu levou nohu. Zpracování je dobré, jen některé plasty působí lacině (což je častý nešvar interiérů současných fordů).

Dvoulitrový turbodiesel se vstřikováním common-rail potěší skvělým odhlučněním a dobrým zátahem ve středních otáčkách. Výraznější hluk posádka uslyší pouze při vytočení k červenému poli. Nabízených 140 koní a 320 Nm neohromí, bez problému ovšem stačí na svižnou jízdu; spotřeba osciluje kolem 6,5 až sedmi litrů nafty na sto ujetých kilometrů; na výrobcem avizovaných 5,3 l se v praxi dostat nedá.

Dvouspojková samočinná převodovka řadí hladce, logicky a rychle; řadit se dá i sekvenčně pomocí dvou tlačítek nezvykle umístěných z boční strany masivní řadící páky. Tato tlačítka nahrazují „pádla“ pod volantem. Není to tak intuitivní řešení, ale v praxi to nevadí, protože sekvenční řazení stejně budete využívat málokdy. Automat má ovšem citelnou prodlevu při rozjezdu, na vině je nedostatek točivého momentu v nízkých otáčkách.

Vzhledem k tomu, že pro focus se nabízí výtečná manuální šestistupňová převodovka, je podle nás lepší volbou verze, která má navíc spojkový pedál. Ta se k této motorizaci nabízí, dočasně ale v Česku tuto kombinaci, vzhledem k velké poptávce v západní Evropě, nelze zvolit.

Jízdní vlastnosti patří k tomu nejlepšímu ve své třídě – elektrický posilovač sice ubral na citu, což poznají pouze nároční řidiči, řízení ale stále přesností, zpětnou vazbou a tuhostí patří ve srovnání s nejbližší konkurencí ke špičce. Zrovna tak podvozek, který je dimenzován na mnohem ostřejší jízdu, než jak bude s focusem jezdit většina řidičů. Přilnavost, držení stopy i dlouhá neutralita přinášejí řidiči jistotu. Podvozek ale není prkenný, agilita zde není na úkor komfortního pérování. Ve srovnání s pětidvéřovým hatchbackem je ale jasné, že kombi není na technických silnicích tak živým vozidlem.

Testovaný focus měl zajímavou technickou novinku, která se dosud objevovala pouze v luxusních automobilech a v nižší střední třídě je pořád hodně neobvyklá. Jde o samočinné přepínání dálkových a potkávacích světel – v praxi během jízdy po noční okresce to fungovalo velmi dobře, k přepínání světel docházelo včas a bez nutnosti korekce řidičem. Jediný problém nastal při vjezdu do obcí, kdy bylo nutné světla tlumit manuálně.

Co dodat? Focus kombi nezklame ani náročné řidiče. Cena, kterou tuzemský importér nastavil, je ovšem vysoká, dočasně navíc nejde s popisovaným motorem kombinovat manuální převodovka. Praktičnost je dobrá, v jinak prostorném interiéru zamrzí nedostatek místa pro nárty. Zavazadelník je nepatrně menší než u předchůdce, příliš to ale nevadí – přístup i řešení kufru neomezuje praktičnost. V nižší střední třídě najdete větší a praktičtější auta, jízdními vlastnostmi ale focus i nadále patří k tomu nejlepšímu. A platí to i pro kombi.