Test Audi A6 3.0 TDI quattro: přiblížení k luxusnější A8

Nová generace se vizuálně přiblížila větší A8, od které přebrala i několik technických vymožeností. Díky kratšímu přednímu převisu působí lehčím dojmem, přední maska působí méně agresivně. Vzhled je stále konzervativní, na druhou stranu rozhodně nepůsobí laciným dojmem.

Většina současných vozů Audi se může pyšnit velmi dobře zpracovanými interiéry a u A6 to platí do posledního slova. Výběr kvalitních materiálů - dřeva či kůže - i jejich zpracování je pečlivé a jako celek působí velmi harmonicky. Otázka je, jak bude vypadat interiér v základní verzi, protože testovací automobil byl vyšperkován příplatkovou výbavou za stovky tisíc korun.

Á propos - Audi rozšířilo příplatkovou výbavu o prvky, které byly dříve vyhrazeny pro větší A8, konkrétně například o odvětrávané, masážní sedadlo nebo touchpad pro zadávání údajů například pro navigaci. Jak už to tak bývá, seznam příplatkových lákadel je velmi rozsáhlý, ceny však leckoho překvapí - navigační systém s HDD za bezmála sto tisíc korun, špičkový zvukový systém Bang & Olufsen za 168 tisíc korun, adaptivní tempomat za 41 tisíc... Překvapením je tažné zařízení (za 27 500 korun), které ale patrně nebudou zákazníci často zaškrtávat v seznamu příplatkových položek.

Potěšitelné je, že palubní přístroje komunikují konečně v češtině, dokonce je zde i český hlasový výstup, který však místy zní poněkud komicky.

Nová A6 je o 12 mm kratší, má ale o sedm centimetrů delší rozvor náprav a o osm centimetrů zkrácený přední převis. I přesto - mírným zklamáním je prostor na zadních sedadlech - v podélném směru ho i přes nárůst oproti minulé generaci není mnoho a pokud si mají sednout dva vyšší cestující „za sebe“, není místa pro nohy tolik. Navíc, sedáky zadních sedaček jsou poměrně krátké, což snižuje komfort. Pravdou ovšem je, že s prostorností pro nohy (a částečně i hlavy) cestujících na tom není německá konkurence o mnoho lépe a zejména BMW řady 5 nabídne vzadu ještě méně přepravního prostoru.

Řízení působí trochu „syntetickým“ dojmem, jízdní vlastnosti ale bezpochyby obstojí - i s příplatkovými dvacetipalcovými koly je podvozek velmi komfortní, navíc velmi jistý i v rychlostech začínajících číslicí 2. Patrně jediný problém tak představují hodně rozbité okresní silnice, kde někdy podvozek špatně odfiltruje nerovnost. V zatáčkách je A6 poměrně dlouho neutrální, v nestandardních situacích mírně nedotáčivá.

Novinkou je standardní přenos 60 procent točivého momentu na zadní kola, trakce pohonu quattro je při přenosu masivních 500 Nm suverénní.

Novým asistenčním systémem v Audi A6 je také Active lane assist, který se zapíná při rychlosti 65 km/h a videokamerou vnitřního zpětného zrcátka sleduje podélné značení na vozovce. Systém vám poté zásahy do elektromechanického řízení koriguje váš směr - pokud usoudí, že se blížíte k jízdnímu pruhu a nemáte zapnutý směrový ukazatel.

V praxi je to velmi nepříjemné (zásah přichází zbytečně brzy) a hlavně de facto úplně zbytečné - pokud řidič z jakéhokoliv důvodu neumí držet směr, nemá co dělat za volantem; navíc, tento systém otravuje a řízení se stává nepřirozené. Je to podobné, jako kdyby vám někdo tu a tam zacloumal volantem. Naštěstí se tento „pomocník“ dá vypnout - na páčce blinkrů, v menu systému MMI to nepochopitelně nejde - můžete si vybrat pouze dvě intenzity zásahů do řízení.

Ještě pár slov k motoru 3.0 TDI. Ten bude patrně nejčastější volbou. Dodává se ve dvou verzích, 150 a 180 kW, přičemž silnější verze má 500 Nm (slabší o 100 Nm méně). Motor úderně zabírá prakticky od volnoběhu, prakticky nezná turboefekt; největší sílu dle předpokladů nabídne ve středních otáčkách, jeho výkon uvadá nad 4500 otáčkami.

Výtečné je odhlučnění, i díky sedmistupňové převodovce DSG lze spotřebu udržet kolem sedmi litrů, což je na bezmála pětimetrové, 1,8 tuny vážící auto se samočinnou převodovkou a pohonem všech čtyř kol výtečná hodnota.