Test Porsche Panamera Turbo: dálniční expres pro čtyři s maximálkou 303 km/h

Konstruktéři museli mít při návrhu Panamery roztočeny mozkové závity do závratných rychlostí – úkol postavit čtyřmístné auto s délkou pět metrů a komfortem na úrovni Mercedesu třídy S a přitom zachovat sportovní chování typické pro modelovou řadu 911, je téměř nesplnitelný. Povedlo se konstruktérům tento oříšek rozlousknout? Ano i ne. Ale začněme popořadě.

Uvnitř najde na sportovně tvarovaných, leč stále komfortních sedadlech čtveřice cestujících dost místa. Vzadu je dost prostoru pro kolena i hlavy cestujících. Jen nečekejte, že nad hlavou budete mít půl metru volného místa jako v Roomsteru – střecha Panamery se svažuje, takže velmi vysocí jedinci nebudou mít volného prostoru nazbyt. Vzadu jsou cestující každopádně hýčkáni – nechybí zadní dvouzónová klimatizace ani dostatek odkládacích prostorů na nápoje a drobnosti.

Široký středový panel vypadá zajímavě i po stránce vzhledu, tlačítek je zde však možná až příliš. Na jinak intuitivní ovládání si budete chvilku zvykat.

Na dokonalém zpracování interiéru jsme objevili jedinou vadu na kráse – po otočení spínače světel nám plastový ovladač zůstal v ruce. Nebyla to patrně ani tak chyba při výrobě, která je v případě Porsche mimořádně kvalitní, jako spíše značná opotřebovanost konkrétního předváděcího vozu.

Jak je na tom prostor pro zavazadla? Nákladová hrana kufru je vysoko a zavazadlový prostor samotný je dost mělký, přesto – jeho 432 litrů by ve většině případů mělo stačit. A pokud ne, zadní sedačky jdou sklopit do roviny, což u takto koncipovaného vozu příjemně překvapilo.

Řízení je například ve srovnání s modelovou řadou 911 o dost lehčí, zejména v nízkých rychlostech. Řízení je přesné, ale není tak skvěle citlivé a sdílné jako je tomu typické pro vozy Porsche (vyjma SUV Cayenne). Na druhou stranu, tuhé řízení s ostrým převodem by se k této pětimetrové „limuzíně“ nehodilo.

Osmiválec dopovaný dvěma turbodmychadly přestavuje to nejsilnější, co lze mít pod kapotou Panamery. Dle předpokladů, 500 koní a 700 Nm točivého momentu mají dostatek elánu absolutně kdykoliv – výkon je velmi plynulý a přeplňování turbodmychadly patrně ani nepostřehnete, jak je kultivované. Motor má v kabině příjemný, neobtěžující zvuk, vně vozu je při sešlápnutí plynu slyšet solidní, nicméně stále poněkud utlumený osmiválcový orchestr.

Spotřeba? Záleží na jízdním stylu, nicméně když se budete trochu snažit, mimo město by nemělo být problém jezdit za cca 12 litrů. Při rychlejší jízdě se dostanete na šestnáct.

Maximální rychlost jsme nezkoušeli, dle údajů výrobce se Panamera rozjede až na impozantních 303 km/h. Převodovka má sedm stupňů, je automatická, dvouspojková (PDK) a umožňuje i sekvenční řazení.

Výkon se přenáší na všechna čtyři kola, takže s trakcí není problém ani přes vysoký výkon. Panamera se chová velmi přátelsky a neutrálně, bohužel jsme vůz měli k dispozici na jediný den a tak jsme nestihli vyzkoušet jej na uzavřené ploše při extrémních jízdních manévrech.

Při řízení Panamery chvílemi zapomenete, že řídíte pětimetrový vůz. Požitek za volantem nicméně není takový jako v případě Porsche 911. Panamera je tedy pohodlné, velmi rychlé auto pro čtveřici cestujících a jejich zavazadla. Vzhled vozu se patrně nebude líbit každému. Cena je vysoká (zkoušené auto včetně příplatků stálo 4,5 miliónu korun), za své peníze ale dostanete prestiž, komfort i rychlost. Panamera se jednoznačně povedla, jen od ní nesmíte čekat podobné prožitky jako od sportovních modelů Porsche.