Test Fiatu Scudo 120 Multijet: druhý dech

Test užitkového vozu musí mít trochu jiná pravidla než osobního automobilu. Tady jde především o užitkovost a pracovitost než o pohodlí posádky... Vlastně, co to povídáme. Tahle věta platila tak možná v minulém století, ale dnes už je dávno překonaná.

Fiat Scudo je automobilem, který bychom klidně označili slušným MPV, kdybychom za sebou neměli plechovou přepážku a nákladový prostor. Prostor pro řidiče si totiž v ničem nezadá s osobním vozem a ty tam jsou doby, kdy dodávky měly téměř horizontální volanty o průměru kola náklaďáku. Dnešní scudo nabízí standardní věnec volantu v klasickém sklonu, ergonomický a přitom celkem pohledný interiér a jediná výtka směřuje k výběru materiálů. Ale užitkový automobil musí být především dobře udržovatelný, takže ani to nejde přičíst jako "černý puntík".

Náš vůz byl vybaven trojicí sedadel, jejichž rozměry jsou co do šířky více než vyhovující. Snad jen délka sedáku by mohla být větší. Výtku máme trochu k poloze sedadla, jež se díky plechové přepážce nedalo dostatečně nastavit a také k minimálním bočním opěrkám. Na sedadlo se sice dobře nastupuje, ale kluzké potahy způsobily, že jsme se smýkali po sedadle v každé zatáčce.

Testovací automobil byl základní typ s rozvorem 3000 mm a nízkou střechou (1942 mm). Proti minulé generaci scudo povyrostlo, a je to poznat především vzadu. Nákladový prostor se najednou stal téměř konkurentem některých verzí staršího krátkého ducata. Šířka ložného prostoru je 1600 mm, mezi podběhy pak dostatečných 1245 mm, na výšku pak má scudo 1449 mm. A délka? Ta základní je 2254 mm, jenže není konečná. Pokud bude mít živnostník dlouhé trubky, které budou mít maximálně o 65 cm více, lze je prostrčit otvorem do jakési kapsy u střechy prostoru pro cestující. Nápad je to sice pěkný, ale nám se stejně zdá lepší starý známý systém vyklápěcí zadní části střechy.

Jak je u všech dodávek zvykem, ani Fiat Scudo není žádným tichým společníkem. Absence tlumicích materiálů znamená, že ve voze je zvuková pohoda pouze na rovné silnici do 80 km/h. Kdekoli jinde se za uchem náhle zahřmí ohromný "zavazadlový subwoofer", do rytmu cvakají plastové výplně dveří a se svou troškou do mlýna si přijde i přístrojová deska. Právě zvuková kulisa nás trochu mrzela. Jeli jsme už s užitkovými automobily, které byly tišší a jejichž součástky interiéru se hlásily o slovo méně.

Jinak ale jízda s vozem je výborná. Tohle auto má všechno, co potřebuje pro dobrou jízdu. Podvozek je jistý i v nezatíženém stavu a dobře tlumí všechny rázy, včetně příčných prahů. Motor pod kapotou (dvoulitrový turbodiesel) má dostatek síly na to, aby se nenechal zahanbit osobáky. Jak si poradí s plně naloženou skříní sice nevíme, ale 300 N.m, jenž jsou k dispozici ve 2000 ot./min, je snad dostatečná hodnota.

Proti předchozí generaci poskočil Fiat Scudo o několik příček nahoru. Především v oblasti prostoru a komfortu. Také motor a podvozek musíme vyzdvihnout. Bohužel se stále nemůžeme srovnat s některými kvalitativními nedodělky. To, že se jedná o užitkový automobil přece nutně nemusí znamenat, že se nebude hledět na kvalitu a detaily.