Nová generace Mini není na první pohled moc odlišná. Ten druhý už ale odhalí všechny ty velké-malé změny. Tou největší co do objemu je nárůst rozměrů karoserie do všech směrů. Ta nejtechničtější je instalace nového motoru vytvořeného společně s BMW.

Fascinace historií

Mini se mi vždy líbilo, ať už to původní z roku 1959, nebo jeho reinkarnace šest let stará. S poslední generací však přišly změny, jenž mi moc "nešmakují". Především je to nakynutí některých partií, jako třeba přední kapoty. Naživo nevypadá automobil už tak efektně a dravě.

V interiéru se u Mini snažili ještě o něco více vyzvednout charakteristické prvky vozu. Především rychloměr ve středu přístrojové desky zvětšený do obřích rozměrů už vypadá spíš jak hodiny s kukačkou. A než abych se díval na lítající ručičku na ciferníku, raději mi oči přimkly k malému displeji za volantem, kde je rychlost ukazována digitálně.

Ještě že se Mini nerozloučilo s páčkovými ovladači - ty k tomu prostě patří. Navíc se další objevily na rámu předního okna, kde ovládají například střešní okno.

Sedadla vpředu jsou skutečně ty pravé "masírky". Nejsou nijak dramaticky tvarované na pohled, ale tělo drží pekelně dobře a navíc jsou velmi pohodlná. Zvětšené rozměry vozu přidaly další centimetry na výšku i do šířky, takže necelých 190 centimetrů kostí se zde konečně vejde tak akorát. Vzadu je situace stále tristní, stejně jako v zavazadelníku. Deset litrů navíc nikoho opravdu nevytrhne. Navíc v Británii nějak zapomněli na kapsy, takže není kam dát ani povinnou výbavu. Náhradní žárovky jsem tedy musel vzepřít prázdným obalem od oleje.

BMW a turbo

Končíme s koukáním na auto, teď jde do tuhého. Cooper S totiž znamená, že jde o nejvýkonnější verzi, která by měla ze žláz vymačkat dostatečné množství adrenalinu. S novou generací už nenajdete k motoru přidělaný kompresor, jeho místo nahradilo turbodmychadlo. Ale vlastně celý agregát je nový. Jedná se o výsledek spolupráce s BMW. Na hliníkové šestnáctistovce bylo naměřeno 128 kW při 5500 ot./min, což není žádný extra nárůst. Jenže zásadní výhodou agregátu je pružnost. Jeho 240 N.m je k dispozici v neuvěřitelném rozmezí otáček 1600 - 5000/min, funkce krátkodobého zvýšení momentu overboost jej ještě nakopne o dvacet newtonmetrů výš.

Turbodmychadlo má jednu zásadní vadu - nereaguje tak rychle jako kompresor. Je tedy nutné vytočit motor k 1500 ot./min, aby se pořádně chytlo. Ani pak to ale není tak úplně ono. Motor je latentní a chvíli mi připadalo, že sedím v autě zcela jiném, než by naznačovalo velké červené S na kapotě. Prostě mu chybí výbušnost. Ale plyn má dlouhý chod a se zvyšujícími se otáčkami je najednou poznat divokost v srdci válců. Ve vrcholu výkonové křivky sranda nekončí a omezovač zasahuje až o dost výš.

Chtěl bych říct něco pozitivního na adresu zvuku agregátu, ale nemůžu. Je sice celkem slušně slyšet, ale výfuk jen šumí a nedává o sobě vůbec vědět. Pomohlo by jeho pořádně naladění.

Pro širší vrstvy

Podvozek má nové Mini také zcela předěláno. Ani tady nezůstal kámen na kameni. Předchozí generace vymlátila zuby cestujícím i v dieselové verzi, což ne každému vyhovovalo. Nová generace se uklidnila - už tolik neposkakuje, jede příjemněji, klidněji a je v řízení mnohem civilnější. Na jednu stranu je to dobře, ovšem auto tím ztratilo hodně z divokosti a radosti, která šla jednoduše volantem krotit.

Zaujaly také brzdy. Jejich nástup byl pomalý, jak vběhnutí české fotbalové reprezentace do jarní části evropské kvalifikace na MS. Jenže stačí lehce přimáčknout a brzdy "zaflekují" auto přesně podle přání.

Lidem, národu, světu

Mini Cooper S mě přesvědčil o tom, že značka se snaží přiblížit většímu počtu zákazníků. Ostré hrany obrousila, dala si záležet na tom, aby auto dokázaly uřídit i slečinky s ještě nezaschlým inkoustem na řidičáku a aby přitom vůz neztratil šmrnc. To všechno se povedlo. Podle mého názoru ale verze Cooper S by měla poskytovat mnohem víc zábavy. U motoru je třeba překonat nudné, byť dostatečně pružné pásmo otáček a podvozek je sice jistý a přesný, ale také už více nudný. A designérům bych useknul pravou ruku za "orloj" na přístrojovce.

Teď to vypadá, že jsem si s autem za 810 876 Kč vůbec neužil. Není to pravda. Když už jednou člověk odhalí tajné cestičky k zábavě, dokáže z nich vymačkat všechno. A k jejich objevení stačí párkrát zrychlit na rovince při plném plynu a zařazené trojce, prudce ubrat plyn se škytnutím do výfuku těsně před zatáčkou a pak volantem nasměrovat auto jakoukoli jeho stranou do oblouku posypaném štěrkem...

Technické údaje
Mini Cooper S
Motor
Zdvihový objem 1598 ccm
Max. výkon 128 kW při 5500 ot./min
Max. točivý moment 240 N.m při 1600 ot./min
Spotřeba (l na 100 km)
Město 8,9
Mimo město 5,7
Kombinace 6,9
Výkony
Max. rychlost 225 km/hod
Zrychlení z 0 na 100 km/hod 7,1 s 
Převodovka
šestistupňová manuální
Rozměry a objemy
Délka 3714 mm
Šířka 1683 mm
Výška 1407 mm
Rozvor 2465 mm
Objem zavazadelníku 160/680 l 
Provozní hmotnost 1205 kg
Nárazové testy Euro NCAP
Ochrana posádky 4/5*
Ochrana dětí -*
Ochrana chodců 1/4*
Ceny
Základní cena vozu 525 000 Kč
Základní cena motorizace 650 000 Kč
Cena testovaného vozu 810 876 Kč

*Test proběhl u předchozí generace vozu za starších testovacích pravidel a hodnocení