Jak pojišťovny neoprávněně krátí pojistné plnění: Promlčení nároku na náhradu škody

V prvé řadě je nutné vysvětlit význam promlčení. Zákon stanovuje určité lhůty, ve kterých je možné se domáhat svých nároků, přičemž po uplynutí těchto lhůt již většinou není možné se nároků úspěšně domoci. Následkem promlčení není přímo zánik práva, ale jeho výrazné oslabení, protože po promlčení nároku může pojišťovna namítnout promlčení uplatněného nároku a nic nezaplatit. Poškozenému po promlčení sice zůstává základní právo na náhradu škody, které je ale zcela závislé na tom, zda pojišťovna promlčení namítne či nikoliv. Nelze úplně vyloučit možnost, že pojišťovna promlčení nenamítne a poškozenému škodu zaplatí, takové případy je však bez nadsázky možné chápat jako naprosto výjimečné. Pravidlem naopak bývá, že pojišťovny se snaží namítat promlčení, kdykoliv je to jen trochu možné.

Dále je nutné rozlišovat dvě základní promlčecí lhůty, a sice lhůty týkající se promlčení nároků na náhradu škody a dále nároků na výplatu pojistného plnění. Jedná se o určité právní rozdělení nároků, kdy nároky na výplatu pojistného plnění jsou představovány především nároky na úhrady z uzavřených pojistných smluv, ale také nároky na náhradu škody vůči pojišťovně viníka dopravní nehody.

Právo na náhradu škody se promlčuje za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky od doby, kdy ke škodě došlo, to však neplatí u škody na zdraví, kdy se promlčují pouze jednotlivé nároky, a to ve dvou letech ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě na zdraví a o tom, kdo za ni odpovídá.

Zákon přiznává poškozenému z dopravní nehody přímý nárok na výplatu pojistného plnění za způsobenou škodu vůči pojišťovně viníka nehody. Pokud se poškozený tohoto přímého nároku rozhodne využít, tak právo na výplatu pojistného plnění v případě vzniku škody z dopravní nehody se promlčuje za čtyři roky ode dne, kdy k nehodě došlo. Přímé nároky poškozeného z nehody vůči pojišťovně viníka mají z právního hlediska povahu nároků na výplatu pojistného plnění a podléhají tedy jiné promlčecí lhůtě, než nároky na náhradu škody. Je však třeba zdůraznit, že je tomu tak pouze v případě, kdy poškozený vzniklé nároky skutečně uplatňuje přímo po pojišťovně viníka nehody. Pojišťovna totiž platí za viníka nehody, proto platba pojišťovny není považována za náhradu škody, neboť za škodu je odpovědný viník nehody, ale za výplatu pojistného plnění pojišťovna. Pokud se poškozený rozhodne uplatňovat své nároky přímo proti viníkovi a nikoliv proti pojišťovně, tak se tedy jedná o obvyklé nároky na náhradu škody, které se promlčují ve lhůtě dvou let.

Je třeba zdůraznit, že je vždy věcí poškozeného, aby v rámci řádné ochrany svých práv  znal své jednotlivé nároky a dobu, ve které se promlčují. S ohledem na skutečnost, že otázka promlčení jednotlivých nároků může představovat v řadě případů složitou otázku, je zcela na místě se pro jistotu poradit s advokátem se zaměřením na náhradu škody. V některých případech se totiž promlčecí lhůta staví, či přerušuje a poté běží další promlčecí lhůta. Komplikovanou otázku může představovat například posouzení otázky promlčení škody na zdraví, nebo ušlého zisku, ale i řady jiných nároků. Pojišťovny nemají žádnou právní povinnost poškozenému sdělovat, jaké nároky mu mohou být uhrazeny a kdy se jeho nároky promlčují. Je tedy zásadně na poškozeném, aby uplatnil své nároky a také věděl alespoň přibližně, kdy se promlčují.

Často se v praktickém životě stává, že pojišťovny vyžadují po poškozeném předložení řady dokumentů, které s náhradou škody ani nesouvisí a následně dokumenty dlouze posuzují prostřednictvím svých znalců, přičemž v mezidobí dojde k promlčení uplatněného nároku. Nebo pojišťovny sdělí poškozenému stručné negativní stanovisko k úhradě jeho nároku, poškozený zašle pojišťovně své nesouhlasné stanovisko a následuje řada stížností vůči pojišťovně a případně jiným orgánům, přičemž v mezidobí dojde k promlčení nároku poškozeného. V případě škod na zdraví mohou pojišťovny poškozeného informovat o tom, že například z titulu bolestného nárok neuhradí z důvodu jeho promlčení. Ve skutečnosti však nárok promlčený být nemusí, protože třeba v případě těžších zranění je nutné jako počátek běhu promlčení stanovit ustálení zdravotního stavu, ke kterému může dojít delší dobu po nehodě.

Je tedy nutné konstatovat, že zároveň se znalostí svých jednotlivých práv musí poškozený mít na vědomí, kdy se jeho nároky promlčují, a sice alespoň v podobě základní představy, přičemž o konkrétní posouzení promlčení nároků může požádat advokáta. Ve svém vlastním zájmu musí rovněž brát v potaz, že jakékoliv protahování vyřizování pojistné události ze strany pojišťovny může skončit promlčením jeho nároků a případně takto vzniklou situaci včas řešit podáním žaloby proti pojišťovně. Po promlčení nároků je totiž jejich vymáhání závislé výlučně na vůli pojišťovny, zda promlčení namítne či nikoliv, přičemž pojišťovny se vždy snaží namítat a prokázat promlčení nároků poškozených.

KONTAKTY:

KONTAKTY: tel.: + 420 731 140 140

KONTAKTY: tel.: + 420 731 140 140 e-mail: info@pomocposkozenym.cz

internet: www.pomocposkozenym.cz

Sdružení Pomoc poškozeným informuje poškozené z dopravních nehod či úrazů o jejich právech a nárocích, posuzuje výši pojišťovnou poskytnutého odškodnění a doporučuje účinné postupy, jak získat od pojišťovny či viníka plnění v maximální výši. Své služby poskytuje zcela bezplatně.