Silnice od prvního července IV: Pravomoci policie

Městská policie byla doposud brána jen jako "obuvnická firma" špatně parkujících vozidel. Od července tohoto roku se to radikálně změní. Pravomoci se zvětšují, a tak se nedivme, že nám postava ve stejnokroji obecní policie jednou na dálnici nechá třeba dýchnout do balónku.

Největším bičem na řidiče je v paragrafu §79 v odstavci 8 tato formulace: "K měření rychlosti vozidel je oprávněna policie a obecní policie; obecní policie přitom postupuje v součinnosti s policií. Strážníci obecní policie tak mohou nově měřit rychlost i mimo území své obce (města), tedy mimo úseky pozemních komunikací označených dopravní značkou "obec", ovšem musí spolupracovat s Policií ČR."

To znamená, že se rozšíří počet míst, kde bude sledována rychlost, hlavně kolem měst a obcí, Připomeňme, že městský nebo obecní strážník může nechat řidiče dýchnout kvůli orientačnímu zjištění přítomnosti alkoholu a může vyzvat řidiče k lékařskému vyšetření, tedy odběru krve. Za odmítnutí dechové zkoušky však bude hrozit stejný postih jako za jízdu pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

Novinkou je také to, že strážník může zabránit řidiči, pokud ten poruší odstavec 1 a 2 paragrafu 118, což jsou provinění, kvůli nimž může zadržet automobil policista ČR, pokračovat v jízdě. Strážník obecní policie je povinen v uvedených případech přivolat policii a řidič je zase povinen setrvat na místě do příchodu policie. O zabránění pokračování v jízdě však budeme informovat ve zvláštním článku, protože tato problematika je v nastupující novele naprostou novinkou.

Jenže není všem dnům konec. Nejen dvě složky pořádkové služby se mohou podílet na kontrole provozu na českých silnicích. Takové pravomoci totiž nově dostala i Celní správa. Ta sice mohla dosud zastavovat vozidla a zjišťovat, zda není převáženo zboží, které uniklo celnímu dohledu, jenže nyní se může pravomoc rozšiřuje. Na silnici se tak můžete setkat s celníky, kteří budou dohlížet na dálniční známky či kontrolovat veterinární předpisy.

Celník musí však být ve stejnokroji a jeho pravomoci jsou vyhrazeny i zákonem. Tuto svou novou pravomoc mohou uplatnit pouze tehdy, pokud podle určitého zákona mají na určitou oblast dohlížet.

Kromě již zmíněného odstavce o zabránění v jízdě má Policie ČR ještě mnoho dalších pák, jak se domoci práva. Jedním z nich je například §10 od. 3 říkající: "Provozovatel vozidla a osoba, které provozovatel svěřil vozidlo, s výjimkou, kdy provozovatelem vozidla je zpravodajská služba, jsou povinni na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto ustanovením není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu.(§60 zákona č. 200/1990 Sb - pozn. autora)"

Přeloženo do jazyka srozumitelného to znamená, že pokud někdo pojede s vaším vozem a bude kupříkladu zjištěno překročení povolené rychlosti, musíte Policii ČR nahlásit, kdo vůz řídil.

To je jistě velmi chvályhodné, kdyby ovšem stále neplatil §60. Ten totiž zahrnuje i potřeby ústavního zákona. V něm existuje možnost odmítnutí "udání" osoby v případě, že by jmenovaným osobám nebo osobám jim blízkým hrozilo nebezpečí postihu za přestupek. Osoby blízké jsou označeni všichni příbuzní v přímém příbuzenském vztahu, manžel/ka, sourozenec, osvojenec či osvojitel. Ti jsou ovšem za osoby blízké považováni jen tehdy, kdy by újma jednoho z nich mohla být druhým brána jako újma vlastní. Odstavec v novém zákoně je tak zcela neúčinný.