První motocykl Jawa se představil přesně před 90 lety

Jednou z nejznámějších průmyslových značek českého původu je bezesporu Jawa. Motocykly nesoucí toto jméno, které nacházely kupce po celém světě, totiž patřívaly ke světové špičce. Značka, jež vznikla spojením jména podnikatele Františka Janečka a názvu německého výrobce motocyklů Wanderer, byla u Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě zaregistrována 9. října 1929. Tedy dva měsíce poté, co firma učinila podobný krok v Československu.

Výročí, které značka slaví právě 23. října, se vztahuje k jejímu prvnímu motocyklu Jawa 500 OHV, zvanému „Rumpál”. Můžeme se ale ptát, zda je skutečně co slavit - motorka byla drahá a přezdívku dostala kvůli značné poruchovosti. Vyráběla se tak jen do roku 1933 a dnes je dost vzácná - vzniklo jich jen 1016 kusů.

Obrat k lepšímu, ba co, přímo postavení nové firmy na nohy, nastalo s příchodem konstruktérů George Williama Patchetta a Josefa Jozífa. Nová Jawa 175 Villers z roku 1932 dobyla trh sloganem „Lepší stroj za méně peněz”. Jméno „Villers” měla od licenčně vyráběného motoru, kterým byla osazena. V letech 1932–1946, kdy se vyráběla, vzniklo přes 27 tisíc kusů.

Pro výrobu motocyklů byla už v roce 1931 postavena továrna v Týnci nad Sázavou a v roce 1934 zahájila Jawa v Týnci i výrobu automobilů, jejichž karoserie vznikaly v Kvasinách. Známá je především Jawa Minor, která je zajímavá svou konstrukcí - motor je umístěn podélně pod přední kapotou, ale za přední poháněnou nápravou, převodovka je před nápravou.

Jawa Minor dostala po druhé světové válce další verzi, dnes bychom řekli, že druhou generaci. Prodávala se však jako Aero Minor a konstrukce motoru a převodovky je otočená opačně - motor je před přední poháněnou nápravou, převodovka za ní.

Výroba motorek, které od půlky 30. let nesly slavné oválné logo (zaregistrované v roce 1936), přežila i druhou světovou válku, po které ohromil svět tajně vyvinutý model Jawa 250, takzvaný „Pérák”, který si rychle získal slávu. Přezdívka byla odvozena od zcela nové konstrukce rámu se zadními vinutými pružinami, které se staraly o odpružení zadní osy kola, jež byly ukryty v kluzácích.

Technický vývoj motocyklů pokračoval i po znárodnění a Jawa patřila ke světové špičce. V 50. letech vznikla třeba úspěšná „kývačka” s motory 250 a 350 ccm, která se vyvážela do více než 120 zemí světa, i dodnes populární Jawa 50 zvaná „Pionýr”.

Jawy se v licenci vyráběly v Indii, Egyptě a Turecku, v některých rozvojových zemích se slovo jawa stalo synonymem pro jakýkoliv motocykl. Patenty Jawy se úspěšně prodaly do zahraničí, licenci na samočinnou spojku koupila i japonská Honda.

Reorganizace a omezování technického rozvoje z počátku 60. let znamenala postupný ústup ze slávy a zaostávání za světem. V letech 1963 a 1964 však musela Jawa opustit své provozy na Pankráci a v Libni, kde se od roku 1959 vyráběly terénní a soutěžní motocykly. Podnik přemístil své sídlo do Týnce nad Sázavou. Vývoj a výroba sportovních motocyklů se přestěhovaly do Strašnic. Výroba motorů přešla do Strakonic.

Firma, která se i díky Františku Šťastnému v 60. letech proslavila v silničních závodech, ale doplatila na komunistickou byrokracii i heslo, že „do socialismu dojedeme automobilem, ne na motocyklu“. Konstruktéři sice měli spoustu nápadů, ale výroba se orientovala na model určený hlavně na východní a další méně náročné trhy. Po roce 1989 ale přišel pád a spíše přežívání značky. Dnes se motocykly Jawa v ČR vyrábějí v malých počtech, a to stále v Týnci nad Sázavou, kde sídlí firma Jawa Moto spol. s r. o.