První jízda novým Opelem Corsa: Šikovný malý všeuměl

Když Opel v červnu loňského roku kompletně odhalil novou Corsu, přiznám to rovnou, spadla mi brada. Vypadá skoro tak krásně a přes krátkou karoserii elegantně, jako větší Insignia. Nehraje si na crossover ani na MPV, jako ta minulá, a když ve variantě s černou střechou vynikne ploutev na C-sloupcích, není nač si stěžovat. Skoro.

Opel nás pozval na prezentaci do pražských Holešovic, kde jsme kromě neustálého připomínání, jak je Corsa německá, měli možnost se s ní i pořádně projet a prozkoumat ji do detailu.

Zkraje se vypořádám s nedostatky, protože jich moc není. Ty kousky zadních světel na pátých dveřích ve skutečnosti nesvítí, jsou to jen dekorace. Spoiler na konci střechy by byl hezčí, kdyby navazoval na boky auta, kdyby tam nebyl ten podivný schod. A rozsvícená brzdová světla vypadají, jako by na ně původně zapomněli a pak už je neměli kam jinam dát.

Všimněte si registrační značky v nárazníku místo plechu dveří a odrazek na výšku po stranách nárazníku ve zvláštních prolisech. Opticky rozšiřují záď, jako by to dělaly falešné výdechy, ale falešné výdechy jsou nesmysl, zatímco odrazky nízko a co nejblíž stranám auta jsou užitečné.

Mlhovka dole uprostřed nárazníku je dost silný odkaz k francouzské stálici segmentu B od značky Peugeot – už od dob „dvěstěšestky“ mají tahle auta mlhovku uprostřed nárazníku. Corsa ji dostala poprvé – protože poprvé stojí na francouzské platformě. Značka Opel totiž nedávno přešla od General Motors pod křídla koncernu PSA.

To teoreticky mohlo znamenat problém, protože auta tohoto koncernu mě dokážou vážně vytočit stupidním ovládáním klimatizace v displeji. Opel si ale u svých aut, vyvinutých ve spolupráci s Francouzi, či rovnou na jejich platformách, zachoval ovládání klimatizace – a řady dalších prvků – na fyzických tlačítkách někde mimo displej. Za to mu patří velký palec nahoru.

Obecně, když do Corsy nasednu, na první pohled vidím Opel. Tlačítka, volant i páčky pod volantem pocházejí z Rüsselsheimu, o tom není pochyb. Když ale auto nastartuji – výbavu Elegance, kterou jezdím, postaru klíčkem – ukáže se, že palubní elektronika je kompletně francouzská.

To znamená, že infotainment není zrovna intuitivní, ale díky tomu, že klimatizace, start-stop a aktivní hlídač jízdních pruhů mají svá vlastní fyzická tlačítka, je práce s ním oproti peugeotům či citroënům mnohem snazší. Obdobně to platí u palubního počítače – protože světla se zapínají „po německu“ kolečkem vlevo od volantu, na páčce blinkrů zbývá prostor pro ovládání displeje palubního počítače mezi budíky.

Těm patří chvála za slušnou čitelnost, byť se rychloměr snad inspiroval u Volkswagenu a stupnice má cejchování tu po deseti, tu po dvaceti kilometrech za hodinu. A samozřejmě, že by se k palivoměru a teploměru vody vešly ještě teploměr a tlakoměr oleje, ale to bych chtěl od auta do města asi moc. Kvituji ale oddělené kontrolky pro obrysová a potkávací světla.

Kromě snazšího ovládání palubních systémů představuje přístrojový štít další zásadní odlišnost od Peugeotu 208 – je umístěný normálně pod volantem a v základní výbavě jsou klasické analogové budíky. Displej tu je za příplatek a je normálním displejem, nesnaží se simulovat trojrozměrné zobrazení.

A konečně, prostor. Na předních sedadlech je ve srovnání s Peugeotem 208 více prostoru, neboť člověk není tak těsně obklopen středovým tunelem na jedné straně a dveřní výplní na té druhé. Cítím se tu prostě jako v malém autě, nepřijdu si uzavřen v kokpitu. Na druhou stranu, panely středového tunelu trochu tlačí do nohy řidiče i spolujezdce, jen každého trošku jinak.

Interiér sem tam trpí na levné, tvrdé plasty, ale dokud na ně nesáhnete, nevšimnete si toho. Na druhou stranu, Corsa zpoza volantu ohromí výbavou. Už ve standardu je senzor únavy řidiče, automatické nouzové brzdění i před nepozornými chodci, hlídač jízdních pruhů, který tahá za volant, když přejíždíte pruh bez blinkru, a systém čtení dopravních značek, na jehož základě si do tempomatu s omezovačem rychlosti, také ve standardu, můžete tu rychlost nastavit.

Mezi příplatky jsou věci, které ještě nedávno byly vyhrazeny mnohem větším autům – kožené masážní sedačky, adaptivní tempomat, aktivní vedení ve středu jízdního pruhu nebo systém samočinného parkování. A taky světlomety LED Matrix, které „vystíní“ auto před vámi a kolem něj stále svítí dálkovými světly, takže v noci mnohem lépe vidíte na cestu.

Pod kapotou mám motor, který bude podle Opelu nejžádanější – stokoňovou verzi dvanáctistovky PureTech od Peugeotu. Tenhle motor je vážně povedený, a to nejen na tříválec, a zde se to znova ukazuje. Netrpí přílišnými vibracemi, a ten zbytek se do kabiny přenáší jen minimálně, takže byste mu tři válce ani netipovali. Je i velmi dobře utlumen po zvukové stránce – dokud mu nestojíte na krku, v podstatě o něm nevíte.

Samozřejmě, 100 koní není žádná velká nálož, takže i přes fakt, že Corsa oproti minulé generaci zhubla v závislosti na verzi až 108 kilogramů, nechtějte po něm žádné velké závodění. Tím spíš, že dynamiku zabíjí zoufale dlouhé zpřevodování – na trojku se s ním rozjedu až na 140 km/h. Nemá ale smysl ho takhle vytáčet, nejlíp táhne ve středním pásmu. A to i dost k tomu, abych s klidem předjížděl – a že jsem v téhle oblasti řízení opravdu opatrný.

Těší i svou spotřebou – velmi svižných 120 kilometrů s městem, okreskami i dálnicí zvládl za 7,1 litru na sto, takže s lehkou nohou klidně počítejte se šesti, nanejvýš 6,5 litry. Kupodivu spotřebu výrazně nezvyšuje ani dálnice, pokud se držíte v rámci českého limitu 130 km/h. Nad něj je jízda sice možná, ale zrychlování už trvá dlouho a do kabiny začne pronikat hodně aerodynamického hluku.

Díky tomu, že Corsa stojí na stejném základě, jako Peugeot 208, má taky její podvozek stejné klady – výborně pohlcuje díry v asfaltu, nemlátí, na rozbitých silnicích neposkakuje a v zatáčkách má spoustu přilnavosti. A že mu zimní pneumatiky v teplotách vysoko nad nulou a oslizlé silnice nedaly nic zadarmo.

Corsa tak je jednak skvělé malé auto sama o sobě, a jednak vynikající nabídkou pro ty, kterým se líbí jízdní projev mnohokrát zmíněného malého Peugeotu, ale vadí jim nezvyklosti v interiéru téhle francouzské značky. Opel vymazal některé z důvodů, proč „dvěstěosma“ letos nezískala titul Auto roku. Je škoda, že Corsu do uzávěrky přihlášek do této ankety nestihl dostat do Česka, protože tenhle produkt německo-francouzské spolupráce by měl slušnou šanci na vynikající umístění.