Článek
Na tomto systému už pěkně dlouho pracovala firma Ricardo. Není možné se pustit do tak náročného úkolu, jakým je kombinace dvou zcela odlišných systémů spalování (a nejen zážehu/vznícení) paliva, aniž by mu předcházelo mnohaletá výpočtářská dřina.
Mercedes-Benz však společně s Ricardem má na vývoj motoru kapacity, takže si může dovolit jako první uvést agregát DiesOtto (složenina slov Diesel a Otto).
Principem je to, že při zatížení zapaluje směs svíčka, zatímco při ustáleném režimu začne agregát fungovat v režimu vznětů. Zásadní výhodou je radikální snížení spotřeby a především emisí. Vyloučí se totiž špičkové emisní produkce, které má zážehový a vznětový motor jinde, [viz seriál o emisích] a ty co se v novém motoru vyloučí, jsou spolehlivě zachyceny klasickou soustavou katalyzátorů. Přesné údaje zatím nejsou známy, ale podle Mercedesu by se měl motor pohybovat se spotřebou v úrovni kolem šesti litrů na 100 km.
To je na přeplňovaný čtyřválec o objemu 1,8 l s výkonem 175 kW opravdu málo. Je to také dáno tím, že motor může počítat s vysokým točivým momentem 400 N.m, takže není třeba tolik řadit.