Článek
Přitom podle Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) by na odstranění všech závad jen na silnicích druhé a třetí třídy bylo třeba 57 miliard korun. "Celý systém oprav a údržby silnic je dlouhodobě podfinancován. Potřebovali bychom mnohem víc peněz, pak by děr na silnicích ubylo," potvrdil Právu výkonný ředitel SFDI Pavel Švagr.
Zatímco v roce 1998 nevyhovovalo v Česku 24,9 procenta z 6095 kilometrů silnic první třídy, nyní již přes 40 procent. Běžné jsou vyjeté koleje na vozovkách, díry, deformace a trhliny. Zoufale jsou na tom silnice druhé a třetí třídy. V havarijním stavu je téměř polovina z 48 803 kilometrů těchto vozovek.
Že se celkový stav komunikací ani letos nezlepší, připouští i Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). "Nemohou za to jen škody, které způsobila minulá dlouhá zima. Vyplývá to z dlouhodobého nedostatku peněz na opravy," řekl už dříve generální ředitel ŘSD Petr Laušman.
Kamióny platí málo
Před začátkem jarních oprav ŘSD vyčíslilo, že aby mohly být komunikace po zimě uvedeny do přijatelného stavu, potřebovali by silničáři letos na opravy dostat navíc 1,8 miliardy korun.
Na otázku Práva, zda byl požadavek silničářů vyslyšen, odpověděl Švagr: "Vyšší míra finančních prostředků je limitována možnostmi naší ekonomiky. Přesto půjde letos z našeho fondu do oprav silnic nad původně stanovený rozpočet celkem 950 miliónů korun. Z toho 552 miliónů na silnice první třídy, 150 miliónů na dálnice a zbytek na silnice druhých a třetích tříd." Silničářům tedy letos chybí zhruba jedna miliarda korun. Jedním z příjmů SFDI jsou výnosy z dálničních známek. Z jejich prodeje na konto fondu přišly za letošních prvních sedm měsíců dvě miliardy korun, a za celý rok by to mělo být 2,2 miliardy.
"Od kamiónů nad 12 tun, které bychom chtěli zpoplatnit v první řadě, vynášejí dálniční známky ročně jen 800 miliónů korun. Přitom na údržbu a výstavby dálnic vydáme letos v optimálním případě 10 miliard korun. Ten nepoměr je obrovský, a vlastníci kamiónů by měli platit rozhodně víc než dosud," zdůraznil Švagr.
Garanci má SFDI
V květnu vláda rozhodla, že v České republice se z dnešního systému dálničních známek přejde u nákladních automobilů na zpoplatnění vybraných komunikací formou elektronického mýtného. Na výběr měla tři varianty, a nakonec přijala tu nejtvrdší - zpoplatnit tři tisíce kilometrů.
"Vláda se přiklonila k tomu, že musí jít o celou síť, kterou v naší republice používá kamionová doprava. Tedy nejen všechny dálnice a rychlostní komunikace, ale i vybrané silnice první třídy. Alespoň částečně se tak z mýtného zaplatí velké škody, jež kamióny způsobují na vozovkách," zdůvodnil tehdy vládní rozhodnutí ministr dopravy Milan Šimonovský.
Garanci nad přípravou zavedení mýtného má Státní fond dopravní infrastruktury. Byla už ustavena pracovní komise, a do konce roku musí vypracovat materiál pro vládu. Ta pak rozhodne o konkrétních podmínkách pro vyhlášení výběrového řízení na dodavatele systému mýtného, a definitivně stanoví rozsah zpoplatněných vozidel. Zda to budou jen kamióny s hmotností nad dvanáct tun, nebo tak jako v Rakousku všechna vozidla od 3,5 tuny.
Pochybná strategie
Na dotaz, jak vysoké mýtné bude, Švagr odpověděl: "To je velmi citlivá otázka, o níž se bude ještě hodně diskutovat." Podle informací Práva by se sazba mýtného měla pohybovat kolem pěti korun za kilometr. V takovém případě by se ovšem od kamiónů zřejmě nevybralo víc než dvě miliardy ročně, což na zásadnější vylepšení českých silnic stačit nebude. Fond dopravy se proto domnívá, že na opravy komunikací i jejich výstavbu by mělo jít podstatně víc peněz než dosud z daně z pohonných hmot. "Z jejích výnosů inkasuje SFDI dvacet procent. Letos bychom tak měli dostat 13,1 miliardy korun," informoval Švagr.
Pro příští rok chce ovšem ministerstvo financí snížit podíl Fondu dopravy na výnosech z daně z pohonných hmot na pouhých 9,1 procenta, a získat na úkor SFDI finanční prostředky pro kraje. To je strategie, která zoufalý stav silnic nebere v potaz. "Vzhledem k potřebám rozvoje dopravní infrastruktury by bylo správné jít zcela jinou cestou a zvýšit naopak podíl našeho fondu na výnosech z této daně na nejméně 30 procent," je přesvědčen Švagr.