Test Opelu Zafira Tourer 1.6 CDTI: nejslabší stačí

Opel má v nabídce dva modely s označením Zafira, prodávat se i nadále bude druhá generace (představená v roce 2005) a třetí, prostornější a modernější generace s označením Zafira Tourer. Ostatně prostornost je silnou stránkou větší zafiry; zadní sedačky lze posouvat, čímž lze zvětšit prostor pro nohy v druhé, respektive třetí řadě sedadel.

Ta je vzhledem ke svému tvaru a umístění určena spíše pro nouzový převoz. Sklápění do podlahy je snadné, dvojice sedadel pak neruší při převozu zavazadel. Pochválit musíme i množství místa nad hlavou, patrně jedinou stížností tak bude menší šířka, místa pro lokty byste zejména ve druhé řadě oprávněně očekávali více.

Pokud ale budete zafiru primárně brát jako čtyřmístné auto s velkým kufrem, ve kterém tu a tam legálně svezete až sedm pasažérů, měli byste být spokojeni. Nesmíte ale zapomínat, že sedmimístné provedení máte bez příplatku až v nejvyšší výbavě Cosmo, jinak za tuto vymoženost dáte 17 400 korun.

Výborné je, že trojice sedadel ve druhé řadě lze individuálně posouvat (ale nejde sklápět, údajně kvůli přísným bezpečnostním normám), což zvyšuje variabilitu. Cyklisty potěší integrovaný nosič jízdních kol (je schován pod pátými dveřmi), který uveze standardně dvě kola, pokud si koupíte rozšířenou verzi, pak naložíte dokonce čtveřici bicyklů.

Odkládacích prostor na drobnosti je po autě „poschováváno“ dostatek (Opel uvádí, že jich je celkem 34); škoda jen, že do předních výplní dveří nadáte velkou PET lahev. Díky elektromechanické parkovací brzdě ale máte velký úložný prostor mezi předními sedadly. Samotný zavazadlový prostor nabídne 710 litrů v základním uspořádání, po sklopení druhé řady sedadel naroste na více než 1800 litrů. Ložná plocha bohatě stačí k převozu ledničky nebo středně velké skříně. Při sedmimístném uspořádání se ale s kufrem musíte rozloučit, velikost se smrskne na prostor pro dvě menší tašky.

Jinak kvalitně zpracovaný interiér kazí velké množství plastových ploch, menší designérská invence a přehršel tlačítek. Také na centrálním sedmipalcovém displeji je vidět, že už na něm zapracoval zub času. I kvalita grafického výstupu navigace už má nejlepší léta za sebou, na druhou stranu s funkčností při vyhledávání trasy a samotném navigování problém nebyl.

Dělené A sloupky zlepšují výhled z vozidla, navíc se sedí výše, což přispívá k lepšímu výhledu, avšak ne každému řidiči zvýšená pozice vyhovuje. Plastová plocha za volantem táhnoucí se směrem k oknu je ale netypicky velká. Čitelnost ukazatelů je velmi dobrá, černo-červená grafika palubního počítače už méně.

U současných opelů nás neustále překvapuje podvozek, který je naladěn překvapivě komfortně i na velkých kolech. Zkoušená zafira, využívající přední nápravu z insignie a zadní s wattovým přímovodem z astry, měla osmnáctipalcové zimní Nokiany a komfort byl v 90, možná v 95 procentech jízdních situací velmi dobrý. Tlumiče jemně filtrují nerovnosti, málokdy se dočkáte bouchnutí nebo citelného přenosu rázu do kabiny. Při rychlostech blízkých maximálce bychom uvítali o trochu lepší směrovou stabilitu, jinak ale se zafirou budete spokojeni i na klikatých silnicích.

Ne, nejezdí tak dobře jako Ford S-Max, ale náklon v zatáčce je pouze mírný a vytyčenou stopu podvozek i při svižnější jízdě udrží. Ono, u velkého rodinného auta rozhodně není potřeba, aby se umělo proplétat klikaticemi s dravostí Porsche Cayman, na škodu ale nejsou vyvážené jízdní vlastnosti v případě potřeby prudké změny směru třeba při vyhýbacím manévru. Jistota, kterou vám dává podvozek a koneckonců i přesné, i když trochu umělé, řízení, je na slušné úrovni.

A jaký byl nový motor? Bohatě stačí, sice při jízdě na plný plyn cítíte handicap plynoucí z menšího zdvihového objemu, na druhou stranu, zátah mezi dvěma a třemi tisíci otáček dovolí i hodně svižné svezení, kdy motor těží z 320 Nm točivého momentu.

Šestnáctistovku jsme vyzkoušeli i při obsazení čtyřmi dospělými a ani v tomto případě autu nedocházel dech. Jen bylo třeba více pracovat s přesnou a dobře odstupňovanou šestistupňovou manuální převodovkou a držet motor ve středním pásmu otáček.

Popisovanou šestnáctistovku na čtyřku vytočíte ke 170 km/h. Při tachometrové stotřicítce motor točí na šestku příjemných 2000 otáček, při 90 km/h klesnou na 1500 otáček. Dlouhodobá spotřeba po našem týdenním ježdění skončila na cifře 6,0 l, což i při obvyklém několikaprocentním lhaní palubních počítačů není vůbec špatné.

Jenže základní diesel není tak dalece vzdálen silnějšímu 2.0 CDTI (165 k a 350 Nm). Rozdíl v druhé výbavě Enjoy činí pouhých šest tisíc korun a třebaže má výkonnější motor vyšší normovaně naměřenou spotřebu paliva, je to podle nás zejména kvůli povinnému start/stop systému, který vylepšuje spotřebu v případě 1.6 CDTI. Špatný motor to není, dvoulitr je lákavější, notabene za tak nízký příplatek.

Celkově Zafira Tourer nezklame. Proti ostatní německé konkurenci nabízí nižší základní ceny, nutné je ale počítat s mnoha tisícikorunovými příplatky za další komfortní výbavu nebo položky typu metalický lak - a to i v nejvyšší výbavě.