Test Opelu Astra ST: zajímavý nejenom cenově

Předně je o 332 mm delší než hatchback, takže o dost praktičtější. Vnější design se podle nás povedl a zapadá mezi ostatní kombíky nižší střední třídy, které spíše než na italskou extravaganci sázejí na sice moderně pojaté, leč při zemi stojící linky.

Mezi golfem, focusem nebo octávií se astra rozhodně neztratí, jediné, co bychom v této do značné míry subjektivní kategorii vytknuli, je nebývalé mohutné zakončení karoserie, které připomíná otočenou brankářskou hokejku.

Uvnitř na první pohled plastového, avšak velmi dobře smontovaného interiéru, je dostatek místa ve všech směrech, a to vepředu i vzadu. Přední sedadla mohou být za 15 tisíc korun ergonomická a nastavitelná v osmi směrech, včetně nastavitelné délky sedáku. Chválíme a potenciálních kupcům doporučujeme za ně připlatit. Ani po cestě přes celou republiku záda nebolí, dimenzace sedačky tvrdost výplně je také bez negativních připomínek.

Odkládacích prostor na drobnosti je vcelku dost, nepochopitelné je pouze nevyužité místo před řadicí pákou, kde je mělká prohlubeň (že by držák na telefon?), která zbytečně zabírá prostor třeba na klíče nebo zmiňovaný mobil. Nedobré je i rozlišení zadní parkovací kamery a v testovaném autě rovněž velice často nefungoval správně systém pro detekci mrtvého úhlu, jenž reagoval na všechno možné - stromy, křoví...

Zavazadelník patří se svými 540 litry k dobrému průměru. Složené golfky běžné velikosti sice musíte dát napříč, ale jinak do metr dlouhého kufru dáte na délku třeba  obří hokejistickou tašku. Nákladová hrana je nízko a naopak - páté dveře se vyklápí dostatečně vysoko, takže se o ně nebouchnete (výška lze regulovat kolečkem kousek od řidičovy sedačky). Vadilo nám jediné: plato působí laciným dojmem, navíc jej nelze složit jednoduchým „plácnutím” jako u modelů koncernu Volkswagen.

Podvozek nenabízí adaptivní tlumiče, ty standardní nabízené jsou laděny s důrazem na komfort, což v praxi na zkoušených sedmnáctipalcových kolech funguje dobře. Na nerovnostech při rychlejší jízdě cítíte skoro až francouzské pohupování, tlumiče prakticky nikdy nejdou až k dorazům a limity přilnavosti objevíte na zatáčkovité trati až při hodně ostré jízdě.

Chválíme naladění posilovače řízení, je relativně tužší s příjemnou ochotou vracet se na středovou polohu a bez malé vůle kolem ní. Jízdním vlastnostem hodně pomohla redukční dieta, kdy všechny motorizace shodily nejméně metrák hmotnosti.

Po 1100 ujetých kilometrech ohlásil palubní počítač průměrnou (ale dotankováním i ověřenou) spotřebu 5,6 litru na sto kilometrů. Při vyšší zátěži stoupá k osmi, naopak pohodové tempo ji dovede srazit těsně nad hranici pěti litrů nafty. K tomu nelze mít výhrady.

K některým vybraným motorizacím, zhruba ke třetině, navíc nedostanete otravný systém start/stop, k redukci oxidů dusíku slouží v případě testovaného provedení zádržný katalyzátor, s močovinou si tak nemusíte dělat starosti.

Šestistupňový automat klasické koncepce občas řadí zbytečně pomalu a celkově jeho projev není tak uhlazený jako u posledních generací dvouspojkových převodovek. Zpřevodování je relativně delší, okresková devadesátka znamená na nejvyšší rychlostní stupeň 1500, dálniční stotřicítka pak dva tisíce otáček

Druhý nejsilnější turbodiesel (100 kW/136 k a 320 Nm) má „papírově” dobré předpoklady k dynamické jízdě, v praxi je výsledný dojem spíše rozpačitý. Hodně z dynamiky totiž sebere automatická převodovka, a tak zejména v dálničních stoupáních budete nevěřícně kroutit hlavou, kam se to stádo koní, respektive newtonmetrů podělo. Ale možná stačí jen zvolit šestistupňovou manuální převodovku, s ní je prý auto o dost dynamičtější.

Ne, dynamicky je to dostatečné i při plném zatížení, od druhého nejvýkonnějšího dieselu v nabídce by ale řidič čekal trochu více, zejména trochu větší zátah ve středních otáčkách. Velmi jsme zvědavi na dvakrát přeplňované vrcholné naftové provedení, které si v automobilových testech odnáší jen pozitivní hodnocení.

Zatímco ty minulé občas působily rozpaky, astra se v poslední generaci bezpochyby povedla. Nemá sice takovou image jako golf či focus, avšak praktičností i jízdními vlastnostmi se těmto nejprodávanějším modelům velmi přibližuje. A spolehlivosti se nejspíš také není třeba obávat, v hodnocení německého TÜV Reportu má astra u 2-3 let starých aut větší procento automobilů bez závad než golf (89,5 vs. 87 procent).

Nabídku pohonu všech kol astra nenabídne, v případě automatických převodovek je dobré jejich koupi dvakrát zvážit, jinak ale nešlápnete vedle. A za ceny o pár desítek tisíc nižší než u octavie nebo golfu.