Test nové Škody Fabia 1.2 HTP (podrobná verze)

Pokud si chcete přečíst o všech verzích Škody Fabia v kratším provedení, doporučujeme článek z oficiální novinářské prezentace vozu v Portugalsku. Ti z vás, kteří jste již přečetli "kompaktní" verzi testu modelu s motorem 1.2 HTP/44 kW, máte nyní možnost dočíst se mnohem více podrobností, které vás jistě budou zajímat. Stejně jako v testu Škody Roomster se budeme zabývat jednotlivými částmi postupně.

Design vozu vychází, stejně jako mnoho dalších věcí, ze Škody Roomster. Kompletně převzatá přední část až k A-sloupkům vyniká robustností. Mohou za to velké světlomety a rozměrná mřížka chladiče, která je však stejně jako u roomsteru zaslepená.

Bok vozidla nenarušuje žádná linie ani pás boční pryžové ochrany. Hladká plocha je dost velká a malé rozdělení by si jistě zasloužila.

:. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte do původní velikosti

Okénka jsou spíš klasického vzhledu a designéři si zde nehráli tolik s extravagantními vzory. Je to vyloženě dobře. Někomu však může vadit výrazně menší plocha bočních skel. Názor o "výhledu jako z tanku" však člověk opustí, když sedí uvnitř a nastaví si sedadlo do své ideální polohy.

:. Nová Škoda Fabia 1.2 HTP má jízdní vlastnosti velmi podobné předchozí generaci. Aby také ne, když podvozek je stejný. Základní zážehový tříválec se snaží co může, ale i přes zvýšený výkon mu stále síla chybí.

To odzadu je už výhled horší. Široký zadní sloupek vytvoří dost nepříjemných chvil, ale je dobré, že automobil ani v oblasti blatníků výrazně nepřesahuje obrys sloupků a je teda se na ně možné spolehnout. Zadní partie je už od pohledu hodně vysoká a dost úzká. Může za to zvýšení střechy a přitom minimální zúžení karoserie. Pochvalu zaslouží pěkná koncová světla, která neomezují vstup do zavazadelníku.

Z roomsteru pochází i přístrojová deska a výplně dveří. Je sice kompletně plastová, ale jejich výběr a kvalita jsou až na výjimky uspokojující. Zklamalo například použití plastových otevíračů dveří - proti současným kovovým je to krok zpět.

:. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte do původní velikosti

Deska jako taková je zajímavě členěná, už nepůsobí nudně a je dobře ergonomicky vyřešená. Všechny ovladače jsou umístěny výš, takže na ně řidič lépe dosáhne. V kapličce přístrojů najdeme klasicky budík, jaký známe například z Octavie, včetně velkého středního informačního displeje. Před spolujezdcem je dvojitá zavíratelná (nikoliv zamykatelná) přihrádka. Ani jedna není extra objemná, ale spolu nabídnou dost místa pro různé drobnosti. Mapa o velikosti A4 se sem však nevejde.

Zvětšení prostoru pro cestující má na svědomí vlastně jen zvýšená střecha. Nad hlavou se udělalo více místa, takže sedadla mohla být posazena asi o tři centimetry výš, čímž se změnila poloha nohou cestujících. Na předních sedadlech musíme pochválit ohromné výškové nastavení, výborné boční opěrky a prostor pro kolena. Škoda, že automobil není o nějaký ten centimetr širší, aby i v příčném směru narostlo pohodlí. Opěrky hlavy se dají vysunout dostatečně vysoko, ale nemají nastavení v podélném směru.

Zadní sedadla zvětšila prostor pro nohy pod sedadlem, na kolena a také na hlavu. Bohužel je ale výplň sedaček příliš tuhá a boční vedení prakticky žádné, takže do zatáček nedrží tělo.

:. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte do původní velikosti

Navíc sedáky jsou kratší, než by bylo v Evropě zapotřebí. Výtka musí ale směřovat k hlavové opěrce na středním sedadle. Jeho konstrukce sice neomezuje v zasunutém stavu výhled vzad, ale vodící tyčky jsou stejně dlouhé jako u klasické opěrky. Nedá se tak vytáhnout tak vysoko, aby chránila hlavu a přitom 188 cm vysokého člověka netlačila mezi lopatky.

V zavazadlovém prostroru je citelně víc místa. Tvar obložení je převzatý z roomsteru a využívá tak každého volného místa. Zásadní výhodou v tomto druhu vozů je otevřenost bočních prostor vedle podběhů. Pokud se totiž nevejde napříč například kočárek, madla můžete vstrčit právě do těchto míst.

Výška nakládací hrany je vcelku průměrná, stejně jako mezera mezi podběhy. Ve výbavě Škody je malá ohrádka z plastu, která slouží k uchycení menších předmětů či tašek, aby "necestovaly" po kufru.

Pod podlahou je umístěno plnohodnotné rezervní kolo a povinná výbava.

Zavazadelník lze zvětšit sklopení opěradel zadních sedaček. Buď je možné je jen odklopit, nebo vyjmout sedáky a opěradla zasunout na jejich místo. První varianta je dobrá v rychlosti, ale opěradla vytvářejí plochu pod úhlem téměř 45° a s nepříjemným pěticentimetrovým schodem.

:. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte do původní velikosti

Druhá verze už je lepší, ale opět nedosáhneme zcela rovné podlahy a schod také nezmizí.

Základní variantou je u Škody Auto je zážehový tříválec o objemu 1,2 l. Právě tohoto "nejslabšího jedince" jsme testovali a překvapil nás jeho pokrok. V nové Fabii je totiž výkon vyšší o 4 kW a točivý moment o 2 N.m vyšší. Výsledných 44 kW a 108 N.m má lepší charakteristiku než dříve. Velmi ochotně se stále vytáčí, ale lze ho "táhnout" ještě výš, takže motor přidal na dynamice.

Síla agregátu však stále citelně chybí. Rozjezd musí být podpořen vytočením k 2000 ot./min nebo zhasne. Otáčky ostatně musí být neustále v dost vysokých mezích, jen aby vůz pořádně jel. Velmi často se tak dostává otáčkoměr za hranici 4000 ot./min. Na křižovatkách sice dvanáctistovka stačí, ale na dálnici je to s ní už poněkud slabší. Něž dosáhne vůz stovky, musí cestující čekat 16,5 s (a to není ani vůz naložený), 130 km/h zvládá pak jen s obtížemi a otáčky se šplhají k 4000 ot./min při zařazené pětce. To se pak projevuje na spotřebě - normálně se pohybuje kolem 7,1 l na 100 km (spotřeba měřená především v městském provozu), na dálnici už leze přes 7,9 l.

:. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte do původní velikosti

Po otevření přední kapoty zjistíme, že motor nemá ani horní plastový kryt, ale ani spodní ochranný plech. Přesto když agregát jede, nijak v interiéru neruší a je velmi dobře odhlučněný. Jen někomu může vadit zvuk motoru jako takový - jeho vytáčení nemusí být leckdy pro sluch příjemné.

Volant se příjemně drží a má ideální průměr věnce. Řízení jako takové je také slušné - jen posilovač má patrně trochu vyšší účinek, než v minulé generaci. Odezva od kol je malá, ale proti francouzským či korejským konkurentům je to stále lahoda. Automobil je v zatáčkách opět nedotáčivý, je třeba tedy na to při řízení myslet.Zadní nápravu dostanete do samostatného smyku tedy pouze s použitím ruční brzdy. Mezi krajními polohami rejdu musíte vykonat na volantu tři a tři čtvrtiny otáčky.

Brzdy mají standardní nástup - nijak dravý, ale po silnějším sešlápnutí dostatečný. Nevadnou a dokáží se poprat i s větší zátěží. Zadní bubnová brzda byla k motoru naprosto dostačující.

Testovaný vůz bohužel neměl stanovenou prodejní cenu, protože se jednalo o předsériový model určený pro novinářské prezentace. Rozebereme si tedy pouze ceník Škody Fabia. Tu nejlevnější si budou moci zákazníci zakoupit za 249 900 Kč. Jedná se o vůz s dnes testovaným motorem. Ten nemá výbavu nijak rozsáhlou co do komfortu, ale v rámci bezpečnosti si nemůžeme stěžovat. ABS, airbagy a brzdový asistent jsou slušný základ. Testovací vůz byl ve výbavě nejbližší výbavě Ambiente, která je ještě o 30 000 Kč dražší. Navíc byl automobil příplatkovou výbavou celkem nacpaný (klimatizace, navigace...).

Kdo by chtěl sáhnout po silnější verzi tříválce, zaplatí 282 900 Kč (už výbava Classic), čtrnáctistovka je za 310 000 Kč. Kompletní ceník uvádíme v tabulce.