Test Mini Cooperu S Countryman ALL4: stylový zálesák za maxi cenu

Mini Cooper je i v novodobé reinkarnaci stylové auto, dovnitř se ale vejdou pouze dva cestující, místo na zadních sedadlech je využitelné pro tašku nebo kabelku. Kdo by chtěl jezdit stylově ve čtyřech, pro toho nachystala britská značka patřící BMW model Cooper Countryman.

Už na začátku je třeba říci, že do Countrymana se čtyři dospělí vejdou – vzadu si pohodlně sednete i když měříte přes 180 centimetrů. Ani s kufrem to není špatné, 350 litrů sice neohromí, pro běžné přepravní požadavky by to nicméně většině majitelů stačit mělo. Zadní sedačky jdou navíc posouvat, případně sklopit.

Vnitřek vozu je stejně osobitý jako exteriér. Uvnitř samozřejmě nesmí chybět rychloměr velký jako talíř. Co na tom, že na něm není nic vidět (údaje o rychlosti umí zobrazit palubní počítač v otáčkoměru). Ergonomie často musela ustupovat výslednému efektu, na druhou stranu, které auto má takhle originální interiér? Posaz za volantem se hledá velmi dobře, také výhled z vozidla je dobrý. Škoda, že uvnitř nejsou pohodlnější sedadla s většími sedáky a lepším bočním vedením.

Spojka je hodně tuhá a je třeba si na ní zvyknout. Šestistupňová manuální převodovka je velmi přesná (aby také ne, když pochází od BMW) a pracuje se s ní bezproblémově i při rychlém řazení. V nabídce je také šestistupňový automat, k charakteru Coutrymana se ale více hodí manuální skříň.

Podvozek s víceprvkovou zadní nápravou a přesné řízení s dobrou zpětnou vazbou uspokojí i náročné řidiče. Je sice tvrdší, díky umístění kol v rozích karoserie se ale nenaklání, výborně drží stopu a při razantní jízdě je hravě (a kontrolovatelně) přetáčivý. Na kluzkém povrchu oceníte pohon všech čtyř kol od BMW; vzhledem ke standardní světlé výšce se s tímto Mini do terénu zajet nedá, zasněžená či zablácená cesta k chatě ovšem nepředstavuje žádný problém.

Přeplňovaná šestnáctistovka dovede s Countrymanem dostatečně zacvičit, od 184 koní bychom ale vzhledem k hmotnosti 1310 kilogramů čekali ještě větší dynamiku. Motor výborně zatahuje odspodu a ve středních otáčkách předvádí skvělý zátah. Spotřeba závisí hodně na stylu jízdy, při rychlé jízdě budete jezdit za 10 litrů, lehká noha sníží spotřebu paliva o 2 – 3 litry.

Zvuk z výfuku není špatný, ale nenadchne. Je to škoda, protože Mini dovede z výfuku dostávat zvuky, ze kterých každého fanouška motorů zamrazí (máme na mysli například výborně znějící verze John Cooper Works).

A pak tu máme cenu. Testovaný model byl nejdražší v nabídce, základní prodejní cena činila 750 000 korun a po doplnění příplatkovou výbavou se v případě tohoto testovaného kusu vyšplhala až k 900 tisícům korunám. To je za jízdně vytříbenou a stylovou „čtyřkolku“ zkrátka více než dost. Vzhledem k vysoké ceně tuzemský importér patrně nemůže očekávat nějaké výrazné prodeje, což z Countrymana udělá ještě exkluzivnější auto. Kdo ho chce, musí Countrymana kupovat srdcem a nikoliv rozumem.