Test kabrioletu od Mercedesu: ideál pro movité důchodce

O německých důchodcích se vyprávějí sáhodlouhé legendy, jak si dokážou užít důchodu. Pokud je to všechno pravda, tak tohle je auto pro ně. Vážně. Jde o auto, které si koupí někdo, kdo má dost peněz a děti z domu, kdo si chce ještě užít, ale na nějaké to řádění s autem už není. Prostě ideál německého důchodce. Nebo movitého, jak chcete.

Kabriolet vychází z řady E. Liší se jen detaily: má pozměněnou záď a místo pevné střechy dostal střechu plátěnou. Samozřejmě že to tak jednoduché není, ale pokud odhlédneme od technických změn, kterých musel Mercedes udělat opravdu extrémně mnoho, pak je to přibližně tak. Jen to porovnejte s naším testem Mercedesu E300 Coupe. [celá zpráva]

Mluvit tady o nějakých chybách ohledně designu asi nemá cenu. Tohle je prostě vrchol. A to jak v exteriéru, tak interiéru. Zcela přesně auto míří na správnou cílovou skupinu – ani nijak řvavé, ani nijak extra konzervativní. Prostě klasika v moderně střiženém obleku.

Uvnitř je pak špička co do materiálů, designu i technologie. To je hned jasné díky dvěma obřím displejům, které jsou výborně čitelné, i když se střecha stáhne a svítí slunce. Toho jsme se trochu báli, ale zbytečně.

Přední sedadla jsou rozměrná, i 190 cm vysoká a dost rozměrná postava slovanského bojara je zcela nevyplnila. Jsou vyhřívaná, odvětrávaná a v případě chladných večerů se staženou střechou je v opěrkách hlavy zabudována dvojice větráčků, které ženou vzduch přes topnou spirálu na krk řidiče i spolujezdce.

Obava o zadní sedadla není namístě. Podívejte se na fotografie. Přední sedadla posunutá vzad právě pro postavu 190 cm vysokou znamenala, že vzadu je na kolena místo asi jako ve fabii. Na tak velké auto to není nic extra, ale na čtyřmístný kabriolet je to super. Pamatujeme si ještě doby, kdy totéž auto znamenalo možnost posazení na zadní sedačky akorát pro děti.

Velkým problémem bývají u těchto aut jejich zavazadelníky. Jenže… Základ je 310 litrů, přičemž se tak dá sklápět a nasazovat střecha bez omezení. Když se nechá střecha nahoře, může se tlačítkem na víku kufru sklopit její odkládací schránka a kufr se zvětší na 385 l. A to je opravdu hodně. Vím, o čem mluvím.

Když se kamarádům rozbilo auto – kombík, musel jsem se svým kabrioletem zaskočit v roli taxíka. Určitě je vám známo, co všechno veze rodina s dětmi v kombíku. Strašné spousty věcí. Opravdu strašné. Sice nadvakrát (bohužel auto je jen čtyřmístné), ale éčko to stejně zvládlo.

Tohle není extra sportovní auto. Proti tomu kupé se tak nějak víc houpalo a vůbec to byl spíš takový luxusní koráb. Ostatně minule jsme psali, že stabilizace se i s tak velkým vozem vůbec neozývá.

Jenže v kabrioletu už se ozývala dost. Jako by dávala najevo, že řidič překročil určitou lázeňskou mez a dál by neměl jít. Komfortní nastavení tak láká spíš ke klidné jízdě než k nějakému sportování, i když všechna čest konstruktérům, že se jim podařila tak extrémně pevná karosérie.

Největším problémem na autě je ale motor. Dvoulitrový turbodiesel má sice točivý moment 400 Nm při 1600 ot/min, ale bohužel jen 143 kW. A to je prostě málo.

Nikoho nepřekvapí, že auto je při hodnotě 4,8 metru na délku těžké. Hodně těžké. A tenhle výkon je velmi málo. Kus požere automat, kus pohon všech kol a ve výsledku je výkonu žalostně málo. A to říkám z pozice velmi klidného jezdce. Zkoušel jsem ho povzbudit manuálním řazením, ale stejně to nepomáhalo. Je to jako snažit se z prázdné tuby vytlačit pastu. Mačkáte, mačkáte, ale výsledek nestojí za námahu.

Ano, na křižovatce chytnou newtonmetry auto za zadek a pěkně ho popostrčí kupředu. Ale mimo město na silnicích je to prostě akorát na vláčný styl německého důchodce.

Užil jsem si to. Jízda bez střechy má svá specifika. Na předních sedačkách nefouká moc, i když jsou skla a protivětrné štítky dole (přední bohužel dělá dost velký hluk). Vzadu už to tak skvělé samozřejmě není.

Jízda s vozem je příjemná, plavná, bez výrazných chyb. Tou hlavní je absence výkonu. Jenže spotřeba (ve výsledku 7,8 l na 100 km) mluví za vše. I tak bychom asi nabádali ke koupi benzínové třístovky, kterou jsme měli v kupé. Tedy samozřejmě pokud na to máte. Je to Mercedes a ten si vše nechá zaplatit – zde za nafťák 1 615 350 korun, třístovka je jen o 42 000 korun dražší.