Test BMW 535i xDrive: chladný jako kov

BMW začalo nově nabízet kombinaci třílitrového šestiválce, pohonu všech kol a sportovního M paketu. Nedostanete sice „emkový“ podvozek, ale takto vyšnořená pětka, notabene s chromovaným lakem (Frozen Grey), za který si mnichovská automobilka účtuje tučných 83 200 korun, vypadá velice přitažlivě. Celkový skvělý dojem korunují pěkná devatenáctipalcová kola s M designem.

Častým nešvarem u BMW jsou vysoké příplatky a celkově vysoké ceny – tento konkrétní kus tak přišel na více než dva milióny korun. Sportovní paket přišel na 124 800 korun, lité devatenáctky pak na dalších 40 325 korun. Proti tomu je částka 5300 korun (nechápeme, proč automaticky není součástí M paketu) za efektní zadní spoiler, který krásně vystupuje z odtrhové hrany, pakatel. Uvnitř je tmavý interiér s hliníkovým obložením. Zklamáním je malý prostor na zadních sedačkách, přeci jen, od auta vyšší střední třídy byste pro nohy a nárty zcela oprávněně čekali více místa.

Třílitrový šestiválec se vstřikováním paliva, dvoukomorovým turbodmychadlem a plně variabilním časováním Valvetronic, asi není třeba dlouze představovat. I přes poměrně vysokou hmotnost, která je u verze xDrive ještě o 65 kilogramů vyšší (celkem 1840 kg), je evidentní takřka neustálý přebytek výkonu. Motor okamžitě reaguje na sešlápnutí plynu a jeho zátah je velice bezprostřední už od nízkých otáček.

400 Nm je dostupných v rozmezí 1200 až 5000 otáček, což je hodně znát. Motor sice není z vysokých otáček nadšený, bezmála k sedmi tisícům se ale vytočit nechá. Pocitově sice rychlost v BMW 535i moc nevnímáte, ručka rychloměru ale letí zprudka vzhůru. Škoda jen, že z dvou koncovek výfuku se neline libější (rozuměj hutnější) zvuk.

Spotřeba paliva odpovídá dynamice a v průměru se pohybuje na dvouciferné hodnotě – počítejte 10 – 12 litrů. Pokud hodně jezdíte, zkuste vybírat ze skvělých šestiválcových turbodieselů.

Silnou stránkou je i převodovka. Samočinná převodovka má celých osm stupňů a svoji práci odvádí výtečně – řadí lehce, rychle a inteligentně. Díky osmi stupňům účinně snižuje otáčky při vyšších rychlostech (při tachometrových 130 km/h točí motor lehce nad 2000 otáček) a tím i spotřebu paliva. K výkonným a dobře dávkovatelným kotoučovým brzdám netřeba cokoliv dodávat.

Řízení, ač s elektrickým posilovačem, je tuhé a velmi přímé. Ochota zatáčet i odezva od řízení ale není tak dobrá jako u menší, leč hbitější řady 3; pětka je přeci jen více manažerské auto, než prostředek na vymetání zatáček na okresní silnici. Pětka je navíc, jak již bylo řečeno, docela těžká, navíc pohon všech kol nejenom, že zvyšuje hmotnost vozu, částečně mu také ubírá sportovní jízdní vlastnosti (a cit v řízení), které reprezentuje pohon výhradně zadních kol (na sněhu či mokré vozovce je však xDrive výrazně jistější).