Univerzita vytvořila projekt, který by měl zahrnout v sobě lék na většinu zásadních problémů v autobusové dopravě. Jako vizuálně nejvýraznější je tvar vozu. Ačkoli vypadá dlouhý jako fotbalové hřiště, není delší než současný městský autobus. Jeho výška je totiž pouhých 170 cm, na počítačových animacích tak tedy jen vypadá příliš dlouhý.

Třicet cestujících si sedne do vlastních sedadel, na která vstupují vždy samostatnými dveřmi. Není tak potřeba vystupovat po schůdcích nahoru, řešit speciální umístění motorů v nízkopodlažních autobusech a navíc má Superbus menší aerodynamický odpor.

:. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte do původní velikosti

Další velkou výhodou tohoto vozu je jeho pohon. Buď jej může obstarávat pouze elektromotor na akumulátory, nebo se o výrobu elektřiny zasadí vodíkové palivové články. Automobil díky již zmíněné aerodynamice má jízdní výkony v normálních autobusech nedosažitelné. Maximální rychlost by totiž mohla dosahovat až 250 km/h.

V technice použité na Superbus ale najdeme i speciální zařízení, které může vůz řídit samo. Senzory prohledávají okolí až do vzdálenosti 300 m a reagují na překážky, ale i na pruhy na silnici. Navíc spolupracují s navigačním systémem, jenž dokáže změnit trasu podle jízdních podmínek. Tlumiče mají paměť, která si uloží celou trasu a následně jí porovnává s právě projetou tratí. Společně se satelitem, který hlásí zácpy na silnicích, výluky apod., pak dokáže reagovat i na takové nečekané události, jako je třeba námraza na asfaltu.

Díky štědrým holandským podporám pro výzkum bude tento vůz jako pracovní prototyp představen již na olympijských hrách v Pekingu.