"Sdělení  ministra financí je pro nás velmi překvapující, neboť z předchozích jednání naopak vyplývalo, že vláda je jednotně připravena využití ekologických paliv podpořit. Současně již byly ze strany plynárenského odvětví investovány značné prostředky do rozvoje CNG. Dnes to však vypadá, že vláda není ve svých záměrech jednotná. Domníváme se, že z hlediska vzniku možné konkurence v oblasti pohonných hmot, ochrany životního prostředí a zdraví nás všech by to nebyla cesta správným směrem, " uvedl Jan Kastl z České plynárenské unie.

Urban Sobotku dopisem na začátku června požádal, aby při nejbližší příležitosti navrhl minimální spotřební daň na zemní plyn pro použití v dopravě. Ta může být podle směrnice Evropské unie i nulová, jak je tomu například v Belgii a Nizozemsku. "Stabilizace této spotřební daně na minimální úrovni je nezbytnou podmínkou pro investory, aby dosáhli alespoň minimálních hodnot návratnosti vložených prostředků," uvedl mluvčí MPO Jiří Havlíček. Zatím se ČR pouze zavázala spotřební daň nezvyšovat dle evropských úmluv až do roku 2020. [celá zpráva]

V loňském roce tuzemské distribuční společnosti prodaly 2242,5 tuny zemního plynu pro použití v dopravě. Z toho byla odvedena spotřební daň 7,51 miliónu korun.

Česká republika usiluje o to, aby do roku 2020 dosáhl podíl zemního plynu na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě minimálně deset procent. To je v souladu s takzvanou Bílou knihou evropské dopravní politiky. Vozů využívajících k pohonu zemní plyn je zatím v Česku zhruba pět set. Asi třetinu z nich tvoří autobusy městské dopravy. Plynárenské společnosti se nedávno zavázaly, že do roku 2020 v tuzemsku investují do výstavby stovky čerpacích stanic se zemním plynem zhruba miliardu korun. Nyní je těchto pump asi 20.

Automobily vyrobené s motorem na zemní plyn stojí zhruba o pět procent více, než vozy na běžný pohon. Při současných tuzemských cenách benzínu a zemního plynu se tato investice motoristovi vrátí po ujetí přibližně 40 tisíc kilometrů.