Myšlenka je jednoduchá. Na hliníkové lišty umístěné na pražcích se zasadí gumové panely podobné těm z přejezdů. Ty mají navíc na sobě klasické zámkové spoje, takže se nerozestupují. Když se obloží železniční svršek i po stranách a na kraje se dají gumové obrubníky, dostane se velmi slušné silnice pro automobily.

Ekologické a jednoduché

Na vytvoření jedné míle této silnice se zrecykluje 354 000 pneumatik, což samozřejmě pomůže ekologické zátěži. Dnes je jejich likvidace velkým problémem, protože velkou spotřebu nestíhají podniky recyklovat. Jen velmi malé procento je znova zpracováno a většina se dostane do spaloven nebo na smetiště.

Rychlejší, ekonomičtější

Ve Velké Británii se nyní prototyp této silnice testuje. Musí se totiž ověřit reálné vlastnosti vozovky, která je samozřejmě extrémně namáhána. První zkušenosti jsou však velmi pozitivní. Například stavba 300 metrů této silnice trvá čtyřem mužům pět dní. V budoucnu se však počítá s delšími panely, takže stavba půjde mnohem rychleji, než jakákoli jiná varianta.

Další velkou výhodou je cena. Jedna míle gumové silnice přijde na přibližně 54 miliónů korun. V porovnání s klasickým asfaltovým povrchem tak má jasně navrch. Jeho cena je totiž minimálně dvakrát dražší, a to do ní nezapočítáváme jiné komplikace se zemními pracemi, které jsou při stavbě potřeba.

Kam s ním?

Jenže nastává otázka, kde se tyto gumové silnice na kolejích uplatní. Podle výrobce se jejich výhody uplatní především tam, kde nastává nějaká objížďka. Rychlá montáž a demontáž by umožnila flexibilní usměrňování provozu. Navíc je možné panely položit i mimo trať, což znamená, že dočasné silnice by se nemusely stavět z panelů či štěrku, ale vytvořit z gumových kusů, které se dají velmi rychle rozebrat a jejich ekologická zátěž je téměř nulová.