Článek
Manipulace se stavem tachometru je tím snazší, čím je auto běžnější a starší. Zkusili jsme to na patnáctiletém seatu, který velkou část techniky sdílí se Škodou Octavia první generace, a byli jsme překvapeni, jak snadné to je. [celá zpráva]
Jak se stáčením tachometrů bojovat? Tak, že učiníme dostupným co nejširší spektrum záznamů o kilometrovém proběhu pro všechna auta na trhu, navrhují europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a místopředseda parlamentního výboru pro dopravu Ondřej Polanský (Piráti).
Chtějí se nechat inspirovat belgickým systémem Car-Pass, který tam funguje už od roku 2004. Je až překvapivě efektivní – podle Michela Peelmana, výkonného ředitele vládou zřízené neziskové organizace Car-Pass, která systém v Belgii provozuje, téměř vymýtil podvody se stavem tachometru.
Pouze 0,2 % ojetých aut, která v Belgii ročně změní majitele, má stočený tachometr. V roce 2017 to bylo celkem pouze 1557 aut; před zavedením systému to podle Peelmana bylo 60–100 tisíc aut ročně.
Kdyby každý členský stát EU měl systém podobný tomuto a kdyby tyto systémy byly mezinárodně provázány, benefit celkové ekonomice EU by byl 8,51 miliardy eur (219,1 miliardy korun), odhaduje Peelman.
Zatím ukazuje jen kilometry. Hovoří se o rozšíření např. o nehody
V současnosti v Belgii probíhá diskuze, zda do systému přidat údaje o emisích CO2, emisní normě Euro, jestli na daný model byla nějaká svolávací akce a jestli se jí konkrétní vůz účastnil, a také, jestli byla provedena kontrola v autorizovaném servise po opravě po velké bouračce.
„Pokud už automobil bude mít k technickému průkazu navíc ještě tuto speciální certifikaci, nevidím důvod, proč do ní nezapisovat i třeba údaje o nehodách, protože i zde dochází k podvodům,” myslí si Zdechovský.
BEZ KOMENTÁŘE: Nehoda dvou osobních vozů zablokovala dálnici D6
Stojí také za tím, aby stočení tachometru samotné, jen ten úkon, byl trestným činem. V současnosti je možné tento čin postihovat jako podvod, ovšem až v případě, kdy se vás někdo bude snažit podvést – tedy prodat vám auto s nepravdivým stavem tachometru, aniž by vám o úpravě řekl.
V Belgii je tento čin postižitelný až rokem vězení. U nás bude od 1. října ten, kdo vymění přístrojový štít či pozmění stav tachometru a zamlčí to, postižitelný sankcí až půl miliónu korun.
Je však otázka, zda je kriminalizace samotného aktu úpravy stavu tachometru nutná, bude-li mít kupující před sebou certifikát o vývoji kilometrového proběhu. Pokud v něm uvidí nějakou nesrovnalost, už bude o případném stočení vědět a podle toho k vozu přistoupí – buď jej nekoupí vůbec, nebo si bude vědom, že číslo na displeji není pravdivé, skutečný stav si dopočítá a bude např. plánovat servis podle něj.
Novela je připravená, napřed ale Piráti zkoušejí jiný postup
„Už máme k tematice připravenou novelu, nejprve ale chceme pro prosazení zkusit oficiální cestu a vše proto probereme při jednáních podvýboru pro dopravu a následně u ministerstva dopravy,” říká Polanský a dodává, že pokud se vše nepodaří vyjednat do roka, novelu předloží vládě napřímo.
Firma Cebia odhaduje podíl stočených aut na českém trhu na 42 %. Podle ředitele Martina Pajera je firma připravena poskytnout své zkušenosti a svá data do české verze Car-Passu. Tím by se do něj hned při spuštění dostalo obrovské množství záznamů o historii aut v současnosti v Česku provozovaných.
Samozřejmě ani to by nebyla záruka, že u některých aut v minulosti nedošlo ke stočení tachometru, např. při dovozu přes hranice. Takovou záruku neumí nabídnout žádný systém, ať už státní či soukromý, dokud nebude existovat celoevropská databáze.
Byl by to ale nějaký začátek. V Belgii v roce 2004 udělali totéž a hned zkraje měli 40 miliónů zápisů. Dnes jich je v systému prý celkem okolo dvou set miliónů.
„Na semináři, jehož se zúčastnili nejen poslanci, ale i dovozci a prodejci ojetin, jsme prezentovali své názory na tuto problematiku. Nyní dáme účastníkům i dalším odborníkům do 12. října čas, ať nám pošlou své náměty. (...) O spolupráci požádáme ministerstvo dopravy. Nejlepší by totiž bylo, kdyby návrh (...) přišel do sněmovny jako vládní,” řekl Právu Polanský.
Síla Car-Passu je v obrovském množství záznamů
Principem fungování Car-Passu je databáze, do které se při STK, změně majitele i každé návštěvě servisu zapíše stav tachometru. To znamená, že údajů je obrovské množství a jsou zapisovány často; aby byl systém dostatečně efektivní, stačí u každého auta zápis 3–4x ročně. Do belgického systému přibude každý rok asi 15 miliónů zápisů.
Když pak vůz prodáváte, ke kupní smlouvě si necháte vytisknout certifikát, na němž je vývoj vidět. V Belgii je prodávající ze zákona povinen ho předložit. Kupující v případě, že ho nedostane, může i zpětně od koupě odstoupit.
Servisní historie včetně servisní knížky a ideálně i návodu k obsluze by měla být samozřejmostí.
Záznam v Car-Passu neobsahuje žádné osobní údaje, jediným identifikátorem auta je VIN, které si může přečíst kdokoliv na ulici za čelním sklem auta. Není v něm ani registrační značka, natož jméno majitele vozu nebo jeho adresa. Zneužitelnost dat je tedy téměř nulová.
Každý certifikát ale má své vlastní unikátní ID, pomocí něhož lze ověřit jeho pravost. Vystavení certifikátu stojí 7,30 eura (188 korun) a z toho je systém financován. To znamená, že jej platí jen ti, kteří jej potřebují. Vláda na něj nepřispívá – kromě prvotní investice k zavedení, která byla ve výši jednoho miliónu eur (současným kurzem 25,7 miliónu korun).
Systém má samozřejmě jednu velkou nevýhodu. Protože se jedná o národní databázi, neodhalí podvody se stavem tachometru při importu auta z jiné země. Ovšem když bylo něco podobného zavedeno na Slovensku, import aut z Belgie se tam zvýšil právě proto, že u nich bylo snazší dohledat tento dílek historie.
Za správnost čísla odpovídá ten, kdo ho zadává. Systém to hlídá
Také je otázkou, jakým způsobem jsou data v systému garantovaná. V Belgii je za správnost odpovědný ten, kdo údaj zadává, tedy servis či STK. Za nespolupráci se systémem či za falšování údajů je možné daný subjekt stíhat.
Proti chybným zápisům existuje drobná pojistka. Je-li zadávané číslo nižší než to předchozí, nebo je-li omylem přidána nula, systém člověka upozorní. Je ovšem na člověku, jestli chybu opraví, nebo jestli nepravděpodobný záznam, ať už chybný, či nikoliv, zůstane.
Dokud si někdo nebude stěžovat. Totiž po vystavení certifikátu je možné domnělou chybu reklamovat a neziskovka, která systém spravuje, se bude snažit ji odstranit. Pokud se to podaří, a většinou podle Peelmana ano, dostanete zdarma opravený certifikát.
Co můžete dělat už dnes, abyste nekoupili „stočenku”?
Podvodníci jen odpovídají na poptávku po autech, která mají málo najeto, takže základní obrana proti tomu, aby člověk koupil auto se stočeným tachometrem, je hledět méně na číslo na displeji a více na skutečný stav auta.
Pokud vidíte na displeji číslo začínající trojkou, neděste se - pokud se majitel o auto dobře staral, může být klidně po třech, čtyřech stech tisících kilometrů v dobré kondici. Naopak, pokud byla údržba zanedbávána, stačí 100 tisíc kilometrů, aby bylo auto zralé na šrotiště.
Ať už v bazaru, či pokud kupujete auto přímo od majitele, chtějte co nejširší servisní historii. Servisní knížka by měla být samozřejmostí, pokud člověk o své auto aspoň trochu pečuje.
Pokud nikoliv, podezřelý záznam zůstává a je na kupujícím, co si z toho vezme. Má před sebou záznam o tom, že u vozu může být se stavem tachometru něco v nepořádku. Jak stojí i výše, už tahle informace samotná je velmi ku pomoci, ať je auto „čisté”, či nikoliv.