Článek
Tatsuro Toyoda byl mladším synem Kiichira Toyoty, jeho starší bratr je čestný předseda podniku Soichiro Toyoda. Svou dráhu ale začal tvrdým studiem, které získal jak v Tokiu, tak i v USA, kde získal titul MBA v roce 1958, a to za studium u odborníka na kvalitu W. Edwardse Deminga. V té době ale už pracoval pro firmu svého otce. Postupně mu byly přidávány úkoly a stoupal po žebříčku důležitosti v podniku.
Na jeho životopise je ale zajímavé to, že v roce 1984 založil a stal se prezidentem NUMMI, tedy společného podniku založeného Toyotou a General Motors. Toyoda zvládl do té doby nemyslitelné – dal dohromady dva největší rivaly na americkém trhu, aby spojili síly při podpoře podnikání v automobilovém průmyslu v Severní Americe. Můžeme bez ostychu říct, že tohle byl první výraznější milník v automobilových konsorciích.
Tatsuro Toyoda, bývalý prezident automobilky Toyota, zemřel na konci roku 2017.
Tatsuro Toyoda odešel z funkce prezidenta automobilky v roce 1995. Valnou většinu svých funkcí, jako byly kontrolní a poradenské funkce, si ale ponechal až do své smrti.
Dlouho se zdálo, že Tatsuro Toyoda bude posledním Toyodou ve vedení podniku. Ovšem v roce 2009 se stal Akio Toyoda, syn Soichira Toyody, novým prezidentem podniku.
Tatsuro Toyoda – průkopník
Kdybychom ale chtěli Tatsura Toyodu charakterizovat jako manažera, určitě by to bylo slovo průkopník. Jeho otec byl velký manažer a zakladatel, ale Tatsuro Toyoda dokázal svým vzděláním a pílí vykonat neuvěřitelné věci, tenkrát v Japonsku nemyslitelné. Například zavedl nový styl pracovně-manažerských vztahů ve firmě, které se více blížily těm americkým. Japonské pedantství aplikoval pouze na superúčinnost výroby. Než nový vůz odešel do výroby, musel být připraven na 100 %, stejně jako výrobní linka. Nebylo myslitelné, aby z bran závodu vyjížděly vozy a na lince se stále ladilo a předělávalo.
V továrně zavedl týmového ducha. Zaměstnanci se scházeli i s vedením na společných večeřích, trávili společné víkendy a zavedli to, čemu bychom dnes řekli teambuildingy. Výroba byla přísně podřízena efektivnosti, přesnosti, což zvyšovalo pracovní stres. Toyoda ale formou zlepšování pracovních podmínek dokázal to, že i přes původní negativní předpoklady ohledně zvýšení efektivity výrob, ji dokázal vyzvednout o několik příček výš, a přitom zaměstnanci pociťovali menší stres.