I 140 koní k zábavě stačí, předvedl závodní Opel Adam

Nasazuji kuklu a závodní helmu s interkomem a skrz bezpečnostní rám se soukám do nastartovaného Opelu Adam Cup, který pod stanem v závodních barvách dunivě oddechuje. Uvnitř to vypadá přesně tak, jak to u závodního auta má být (a dle regulí vlastně i musí) – spartánský interiér, malý volant, pořádné závodní sedačky Sparco s pětibodovými bezpečnostními pásy, lamelový samosvorný diferenciál, hydraulická ruční brzda a masivní kovový ochranný rám.

Zjišťuji, že sedačka je posunuta příliš dozadu, takže na pedály (je tady i spojka) dosáhnu jen s nataženýma nohama. To bude rozjezd, prolétne mi hlavou při vzpomínce na kolegu přede mnou, který se s přískoky rozjel jako ta nejméně talentovaná žačka autoškoly. Ale nakonec byly obavy zbytečné – pořádná dávka plynu a cupový adam vyráží kupředu. Nebo se to tak z malé rozpálené a hlukem rezonující kabiny alespoň jeví.

Pod kapotou rallyového adama se nachází čtyřválcová šestnáctistovka s řídicí jednotkou Bosch Motorsport – nabídne 140 koní při 6500 otáčkách a 160 Nm při 4700 otáčkách. Výkonově má sice menší výkon než sériové provedení Adamu S (150 k a 220 Nm), se kterým můžete na běžné silnice, technika verze Cup je ale čistě závodní. Kromě pětistupňové sekvenční převodovky Sadev nabídne i stavitelný závodní podvozek.

Ventilované kotoučové brzdy Brembo mají vpředu následující rozměry: 310 mm (asfalt, stejný průměr kotoučů má mimochodem i sériová Corsa OPC) a 278 mm na šotolinu. A neméně důležitý parametr: hmotnost vozu činí 1 030 kilogramů. Motor, jenž vydrží 3000 ostrých kilometrů, si při ostrém tempu vezme 35 litrů, při přejezdech přibližně 20 litrů na sto ujetých kilometrů.

Mám tři kola, uzavřená trasa v Bělé pod Bezdězem, ten den zkropená lehkým deštěm, je hodně úzká a navíc je lemovaná vzrostlými stromy, takže jízda připomíná více běžnou okresku než třeba Sosnovou, kde jsou mnohem lepší únikové zóny. Zastoupení Opelu, které sem pozvalo novináře, nechtělo riskovat, takže trať osadilo několika retardéry.

Jezdí se tedy docela pomalu, jen na dvou úsecích řadím čtyřku, jinak jedu na dvojku a většinu zpomalených úseků na jedničku. Řadí se se spojkou, při tom posunete dlouhou pákou buď k sobě (vyšší rychlost), nebo od sebe (podřazení). Je to logické a přesně to kopíruje pohyby auta s šestnáctipalcovými koly (na šotolinu se používají o palec menší).

Popravdě: při své jízdě se rozhodně nedotýkám limitů auta ani limitů svých, přece jen, jeden kus stojí 42 000 eur (rok ojetý 20 000 eur), ale když do jedné zatáčky dobrzďuji později, z auta je cítit hravost, zadní náprava i přes poháněná přední kola mírně uklouzne. Nádhera.

Výborná je i lehkost, s jakou se auto bez sebemenšího náklonu skládá do zatáčky, brzdy bez posilovače potřebují silnější nohu, ale fungují skvěle. Výborná je i odezva od hřebenového řízení, které má elektromechanický posilovač – tohle auto, a potvrzují mi to i přítomní soutěžní jezdci, rozhodně není záludné. A prý je i levnější na provoz než závodní felicia.

I pár minut někdy stačí k intenzivnímu zážitku a projížďka s ostrým Opelem Adam určitě stojí za to. Výkon by samozřejmě mohl být o pár desítek koní větší, ovšem na technické trati jde o moc pěkné svezení, kdy si v lomozícím stroji užíváte „analogovou“ jízdu s vůní vysokooktanového benzínu a oleje. Mimochodem, pokud byste chtěli vidět tato malá rallyová auta s bleskem ve znaku v akci, můžete se na ně podívat příští víkend v rámci Rallye Bohemia.