Jakých chyb se vyvarovat v zimě na silnici

Někteří motoristé navíc jezdí stejně, jako jezdili v létě, jako by se nechumelilo.

Jenže ono už třeba chumelí. Ale jízda na sněhu vyžaduje od řidičů jiný přístup než jízda po suché nebo jen mokré silnici. Především řidič musí podstatně více předvídat a počítat s výrazně delší brzdnou dráhou auta.

Není tedy divu, že s prvním sněhem pojišťovny evidují růst počtu oznámených škodných událostí. Podle analýzy, kterou zpracovala pojišťovna Kooperativa, je nedodržení bezpečnostní vzdálenosti nejčastější příčinou škodných událostí z povinného ručení.

„Ročně řešíme v povinném ručení 55 tisíc škod, v téměř 40 procentech případů je příčinou nedodržení bezpečnostní vzdálenosti mezi vozidly. Většinou jde o menší škody, kdy byly při nehodách poškozeny pouze „plechy“, s průměrnou částkou kolem 25 tisíc korun. Druhou nejčastější příčinou je nedání přednosti v jízdě,“ varuje ředitel Centra likvidace pojistných událostí Kooperativy Milan Gregor s tím, že s příchodem zimních měsíců počet nehod roste.

Růst počtu hlášení z dopravních nehod zaznamenává s nástupem zimy také Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP).

„Od prosince do března každoročně evidujeme takových škod v průměru na 20 tisíc. Oproti běžnému měsíci naroste jejich počet v tomto zimním období minimálně o deset procent,“ sdělila Právu mluvčí ČPP Renata Čapková. Ve statistikách se podle ní projevují zejména náhlé změny počasí.

„To dokládá i situace na začátku letošního prosince, kdy nám kvůli ledovce přibylo hlášení škod jak z povinného ručení, tak z havarijního pojištění, a jejichž příčinou bylo právě náledí. Většinou jsou následky malé, nedobrzdění, doklouzání do překážky, jiného vozidla apod. Zároveň ale máme zaregistrovány i řetězové škody a evidujeme také dopravní nehodu, při které se srazily autobus, osobní auto a kamión a zraněno bylo 18 lidí. Škoda zatím přesně vyčíslená není, ale i tak lze předpokládat, že nároky půjdou do miliónů korun,“ uvedla Čapková.

Nezodpovědní řidiči, kteří v rozporu se zákonem vyrazí na zasněženou komunikaci na letních pneumatikách, musí počítat s tím, že škodu, kterou svým klouzajícím vozidlem způsobí, budou jejich pojišťovny chtít proplatit po nich.

A takový řidič bude moci být rád, pokud půjde pouze o plechy a nikoho při bouračce nezraní.

Vozidlo, které by v létě zastavilo bez problému na dvaceti metrech, nyní podle expertů potřebuje vzdálenost o polovinu delší, nehledě na možnost nebezpečného smyku při intenzivnějším brzdění.

První sníh na vozovce přináší také zajímavý fenomén, roste počet škod, které způsobují vozy s pohonem všech kol. „Díky pohonu všech kol mají tato vozidla podstatně lepší trakci než obyčejné dvoukolky, bohužel při brzdění žádnou výhodu nepřinášejí, což si jejich řidiči neuvědomují,“ vysvětlil Gregor.

Na řidiče ale v nadcházejícím období nečeká jen sníh. Ten je aspoň vidět a řidič ví, na čem je. Záludnějšími nebezpečími, která na něj číhají, jsou námraza a ledovka. Mohou se objevit náhle nebo mají místní působnost.

Řidiči se pak může stát, že neodhadne svou rychlost a bezpečnou vzdálenost. A to platí často i pro jízdu v kolonách, kde pak dochází k hromadným nehodám více vozidel.

Řidiči také musí na podzim a v zimě počítat se sníženou viditelností. Jednak je výrazně kratší den, jednak je třeba počítat s mlhami nebo smogem.

V ČR je sice povinné celodenní svícení, ale řidiči si neuvědomují, že za snížené viditelnosti musí mít i přes den rozsvícena obrysová a potkávací světla. Světla pro denní svícení nemají takovou intenzitu a navíc nebývá vždy osvícena zadní část vozidla.

Na druhou stranu by si řidiči měli uvědomit podmínky pro používání mlhových světel, které smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Když tyto podmínky pominou, jsou povinni mlhová světla vypnout.

„Bohužel je ale mnoho takových, kteří s mlhovkami jedou i v koloně aut, kdy hlavně zadní mlhová svítilna má jediný účel - nepříjemně oslňovat řidiče jedoucí vzadu,“ dodal Gregor.