Surová ropa se vytváří dlouhými chemickými procesy, které začaly už před několika milióny let. Vznikala zřejmě z rostlin a živočichů, rozkládajících se v hluboké vodě, tvořila se v hloubce 1500 až 3000 metrů a teplotách mezi 80 a 150 stupni celsia. Na Blízkém Východě surovou ropu objevili už před 12 000 lety a s černou hmotou se brzy naučili pracovat. Smíchali ji třeba s pískem a rákosím, vzniklá směs dobře posloužila jako těsnění lodí. Babyloňané s ní zase pokrývali ulice.

Současné technologie už jsou ve využívání surové ropy samozřejmě dál. Používá se nejen jako prvotní materiál pro výrobu benzínu, dieselu nebo topných olejů, ale stojí třeba i za zubními kartáčky, rtěnkami, žvýkačkou nebo kelímkem od jogurtu. Důležité jsou ropné produkty také ve zdravotnictví - z ropy se vyrábí třeba sáčky na infuzi či krev nebo obaly na léky.

Na konci celého výrobního procesu stojí výsledný produkt v podobě benzínu, dieselu, lehkých a těžkých topných olejů nebo výrobků petrochemického průmyslu. Na začátku je ovšem potřeba vydestilovat surový materiál a ten zbavit síry, pročistit ho a promíchat s přísadami. Většinu výsledné výroby ve Schwechatu a Lobau tvoří diesel (38%) a benzín (23%). Aby se k těmto výrobkům ale vůbec došlo, musí nejdříve někdo surovou ropu zpracovat.

Rafinerie v rakouském Schwechatu z ptačí perspektivy

Rafinerie v rakouském Schwechatu z ptačí perspektivy

FOTO: OMV

Schwechat zažil i bombardování

Rafinerie ve Schwechatu byla založená v roce 1936 na předměstí Vídně, zpracovávat měla surový materiál přicházející z Rumunska. Těžké časy nastaly rafinerii s druhou světovou válkou, bombardování ze strany Spojenců začalo v červnu 1944 a Schwechatu se jako důležité průmyslové oblasti nemohlo vyhnout. Nálety skončily v březnu 1945, jenže poté byla továrna zase pod palbou ustupujícího Wehrmachtu. V posledních měsících války se továrny zmocnili Sověti a výroba se postupně začala obnovovat, materiál na zpracování se dopravoval z Maďarska.

Sovětské vedení se továrny nechtělo vzdát, drželo se jí až do roku 1955. Tehdy byla podepsána smlouva o rakouském státu a rafinérie se vrátila zpět pod správu Rakouska. O tři roky později se pak začala stavět rafinérie nová, ta začala pracovat už v roce 1960. Její vybudování stálo 560 miliónů rakouských šilinků, což byla na tu dobu astronomická částka.

Dnes ve Schwechatu zpracují za rok okolo 9,6 miliónů tun surové ropy, z velké části dovážené ze zahraničí.

Rafinerie v rakouském Schwechatu

Rafinerie v rakouském Schwechatu - najdete ji nedaleko Vídně.

FOTO: OMV

Hlavní spojnice vede do italského přístavního města Terstu, potrubí z Terstu do Schwechatu měří okolo 500 kilometrů. Meziprodukty ze samotného Schwechatu jsou pak dopravovány potrubím zase do Lobau, kde se z nich konečně vyrábí benzín, diesel a topný olej. Ty jsou pak k zákazníkům dopravovány hlavně po silnicích a železnici. Z přístavu Terst až k zákazníkovi tak výrobek z ropy urazí pořádný kus cesty.