Polovina smrtelných nehod se na silnici stane v noci, kdy je ale pouze čtvrtinový provoz. Revoluční z pohledu automobilového– osvětlení – stejně jako rok 1991, kdy se v sériovém automobilu poprvé objevily xenonové světlomety (BMW řady 7 druhé generace) –, by mohl být i letošní rok. Vůbec poprvé si budete moci koupit automobil vybavený tzv. laserovými světlomety.

Nejdříve jste si mohli „laser” v předních světlech objednat v BMW i8. Titul prvního automobilu dodaného zákazníkům ale Mnichovským sebralo Audi s nečekaně představeným modelem R8 LMX. Jde samozřejmě o marketingovou válku (i8 si můžete objednat už nyní, dostanete jej až na podzim), která připomíná sebrání lopatičky na dětském pískovišti. Laserová světla obou automobilek fungují na shodném principu, dodavatelem pro obě firmy je společnost Osram.

Laserová světla - BMW i8

Laserová světla – BMW i8

FOTO: BMW

Laserová světla – název je nepřesný

Název laserové světlomety v mnoha lidech způsobuje negativní asociace – kupříkladu kvůli laserovým operacím očí. Jak pro Novinky.cz potvrdil Jiří Smolík z českého zastoupení Osramu, název je nepřesný.

„Pod jakým názvem bude tato technologie nakonec uvedena na trh, je v rukou marketingových oddělení jednotlivých automobilek, ale možná to bude podobné jako kdysi u 'xenonů', kde skutečný význam 'Xe' je velmi malý, ale kdo by chtěl prodávat třeba 'rtuťovky',“ říká v nadsázce Smolík. V Osramu se mimochodem používá zkratka LARP (Laser Activated Remote Phosphor), což podle Jiřího Smolíka lépe vystihuje fyzikální podstatu.

Laserová světla - Audi R8 LMX

Laserová světla – Audi R8 LMX

FOTO: Audi

Princip laserových světlometů
Laserové světlomety BMW Laserlights pracují s koherentním a monochromatickým modrým světlem, jež transformují do bílého světla. Tento proces se provádí pomocí speciálních čoček, které usměrňují paprsky vydávané trojicí vysoce výkonných laserových diod na fluorescenční fosforovou substanci uvnitř jednotky laserového světlometu. Tato fluorescenční substance převádí paprsky na intenzivní bílé světlo, které je díky podobnosti s denním světlem člověku příjemné.
Po transformaci laserových paprsků je před vůz vysíláno neškodné a rozptýlené světlo, velmi blízké světlu dennímu. Laserový světlomet je dále vybaven automatickou regulací dosvitu, jež udržuje vysílaný zdroj světla na přednastavené úrovni bez ohledu na to, zda vůz jede z kopce, či do kopce, zda je plně naložen, nebo řidič jede sám.
Svítící povrch laserové diody je stokrát menší než v případě LED, která měří jeden čtvereční milimetr. Díky tomu není zapotřebí tak velké reflexní zrcadlo. U vozu BMW i8 postačí zrcadlo o průměru 30 mm. Xenonový světlomet vyžaduje zrcadlo/čočku o průměru přibližně 70 mm a halogenové světlo 120 mm.
Zdroj: BMW

Způsobí laserová světla v nejbližších letech podobnou revoluci jako dříve xenonové výbojky? „Můj osobní názor na budoucnost této technologie je, že nástup těchto světlometů nebude zdaleka tak dramatický jako u zmíněných xenonových výbojek. Jedním z důvodů je dosud nevyčerpaný potenciál klasických LED světlometů,“ myslí si Jiří Smolík.

Výrobu laserových světlometů pravděpodobně postupně zvládnou všichni klíčoví výrobci (Hella, Automotive Lighting, Varroc, ZKW atd.), ale všichni budou s nejvyšší pravděpodobností pouze nakupovat to hlavní, tj. laserové moduly od menšího počtu firem, jako je Osram. Hlavním negativem laserových světel je náročná tepelná regulace. Extrémně vysoká bude patrně i pořizovací cena, kupříkladu Audi R8 LMX přijde na 5,7 miliónu korun.