Povinné označování á la ledničky či podobné spotřebiče se v případě automobilového obutí netýká dojezdových rezervních pneumatik, pneumatik protektorovaných, závodních a podobných speciálních pneumatik. Nevztahuje se rovněž na pneumatiky určené pro motocykly.

Na štítku jsou uvedeny tři parametry, které jsou relativně lehce změřitelné. Jde o valivý odpor, přilnavost na mokrém povrchu a hlučnost. Do značné míry subjektivní informace o ovladatelnosti, odolnosti proti aquaplaningu či záběru na sněhu chybí, ty se ale spotřebitel dozví v odborných testech (například německého ADACu).

Valivý odpor je síla působící proti směru jízdy při točení pneumatiky a je důležitý především z hlediska spotřeby paliva. Čím nižší valivý odpor, tím nižší spotřeba paliva a naopak. Na označení pneumatik podle nařízení EU je valivý odpor uveden v hodnocení od A (nejlepší hodnocení) po G (nejhorší hodnocení). Rozdíl mezi jednotlivými stupni znamená snížení nebo zvýšení spotřeby paliva v rozmezí od 2,5 – 4,5 procent. V praxi znamená každý další schod na stupnici A až G přibližně 0,1 až 0,15 litrů paliva na 100 ujetých kilometrů navíc.

Energetický štítek na pneumatikách

Energetický štítek na pneumatikách

FOTO: EU

Přilnavost na mokrém povrchu je jedním z důležitých bezpečnostních parametrů, protože souvisí se schopností pneumatiky rychle vozidlo zastavit na mokré vozovce. U osobního automobilu rozdíl mezi jednotlivými stupni znamená zvýšení nebo snížení brzdné dráhy o zhruba 3 a 6 metrů při brzdění z 80 km/h. Rozdíl mezi kategorií A a F je více než 18 metrů.

Klasifikace hluku – hluk z dopravy závisí na hustotě dopravy, typu vozidla či stylu jízdy. Hodnoty na štítku k pneumatikám jsou vyjádřeny v decibelech a jsou rozděleny do třech kategorií. Čím více polí je označeno černě, tím je pneumatika hlučnější.