Třídveřový model poutá pozornost oblou přídí, zkosenou zádí, vysokými reflektory, dvojicí širokých dveří s velkým oknem a bočními zadními atypickými okny. Že by měl tento vůz něco společného s pětimístným pětidveřovým Citroënem C3 na první pohled snadno uniká.

Sportovní nádech

Malý, třídveřový hatchback však toho "zdědil" od svého většího sourozence nemálo. Především je postaven na jeho platformě, byť zkrácené o 142 mm. Až na pár detailů má s C3 shodnou palubní desku. V souhrnu pak více než 60 procent společných dílů. Toto řešení směřovalo k dosažení co nejnižších nákladů, a tak zatímco investice do Citroënu C3 představovaly 633 miliónů eur, v případě C2 to bylo už jen 322 miliónů. V interiérech zvlášť zaujme volba materiálů - od šedé až po jantarově žlutou, či madla dveří a hlavice řadicí páky vyrobená z tónovaného průhledného materiálu.

Lepší sezení a boční vedení poskytují anatomická sedadla jako součást nejvyšší úrovně výbavy VTR. Ve všech vozech C2 se pak sedí o něco níže než v Citroënu C3, což ještě víc navozuje pocit sportovního nádechu novinky.

Hrátky s prostorem

Citroën C2 disponuje čtveřicí zcela samostatných plnohodnotných sedadel. Ta zadní - s výjimkou základní verze 1,1 l X - se dají samostatně posouvat, takže základní objem zavazadlového prostoru se díky tomu dá postupně zvětšovat, a to ze 166 l na 224 l. Pakliže se sklopí opěradla zadních sedadel, prostor se zvětší na 785 l a pokud se úplně složí, dosáhneme hodnoty 879 l. Tam však hrozí, že se prostor pro cestující vpředu dost omezí: abychom totiž mohli takto sedadla upravit, je třeba hodně posunout přední sedadla vpřed.

Příjemným detailem je vodorovné rozdělení zadní výklopné stěny. Vrchní díl s oknem se vyklápí hodně vzhůru, což zvlášť oceníme při manipulaci s předměty ve stísněných podmínkách, například při parkování. Spodní díl, který po sklopení vytváří prodlouženou podlahu kufru, snese zatížení až sto kilogramů, a skrývá zároveň nápaditou pětilitrovou schránku na odložení drobností. Nabídka prostoru na předních sedadlech je nadprůměrná, na zadních je však ideální pro osoby do 175 cm výšky. Dlouhány omezuje především zaoblený tvar střechy.

Nejen do města

Citroën C2 je určen především do městského provozu, kde se díky své nevelké délce spokojí při parkování s velmi skromným místem. Dokáže se zároveň hbitě pohybovat v městském provozu. Avšak volba motorů ukazuje, že může být dobrým společníkem i na delších cestách. Přední kola vozu alternativně pohánějí tři benzínové motory 1,1 l (44 kW), 1,4 l (54 kW) a 1,6 l (80 kW) a rovněž turbodiesel 1,4 HDI (50 kW). Jde o agregáty už známé z Citroënu C3.

S výjimkou prvního jsem je měl možnost vyzkoušet už při novinářské prezentaci v Yvelines u Paříže, ale jelikož si české zastoupení Citroënu s "cé dvojkou" pospíšilo na náš trh, nemusel jsem na zkušenost ani s jedenáctistovkou dlouho čekat. Její dynamické hodnoty jsou uspokojivé, totéž platí o spotřebě (viz tabulka), a když k tomu připočtu 264 900 Kč, od nichž se odvíjejí ceny těchto malých citroënů, pak má šanci - a dovozce to také předpokládá - být nejžádanějším z této modelové řady.

Špičku tvoří 16ventilová šestnáctistovka dodávaná s nejvyšší úrovní výbavy VTR za 439 900 korun. Ta je s to uspokojit i sportovně založené srdce řidičovo, protože mu nabízí zrychlení z 0 na 100 km/h za 10,9 s a maximální rychlost 195 km/h. Ale poměrně dynamicky působí též benzínová čtrnáctistovka. Naproti tomu čtrnáctistovka dieselová doslova uhrane nízkou spotřebou - v kombinovaném režimu si podle výrobce řekne jen o 4,1 l nafty na 100 km. To je jedna z nejlepších hodnot mezi malými naftovými diesely. Ocenil jsem však i pružnost tohoto motoru.

Upravený SensoDrive

K některým motorům je dodávána i automatizovaná převodovka SensoDrive - pro objem 1,4 l na přání a pro 1,6 l ve standardu. Proti stejnému ústrojí, které našlo alternativní uplatnění už v Citroënech C3 a C3 Pluriel, se jedná o vylepšenou verzi, u níž vzhledem ke zdokonalení elektroniky se přece jen podařilo o něco snížit prodlevy při přeřazování jednotlivých převodových stupňů. Jinak jsou v základě dodávány k uvedeným motorům s už řečenou výjimkou 1,6 l ručně řazené pětistupňové převodovky.

A jízdní vlastnosti? Auto vykazuje slušnou jízdní stabilitu. Především krátký rozvor Citroënu C2 však při přejíždění příčných nerovností zapříčiňuje, že do kabiny se přenášejí nežádoucí rázy. Dobrý pocit poskytuje nastavitelný volant a činnost elektrického posilovače řízení. "Cé dvojka" je proti C3 také víc sportovněji odladěna.

Zdařilý pokus

Citroënu se v "cé dvojce", navazující na C3 a C3 Pluriel, podařilo vytvořit stylový dynamický automobil. Jde o zdařilý pokus udělat třídveřový hatchback trochu jinak než ho jen překopírovat z pětidveřové verze. Tím nabývá schopnosti oslovit širší paletu zájemců, především těch mladších.

Přitom se v úrovni výbavy nešetří výdobytky, které jsou zatím ještě víc vlastní větším a dražším automobilům. Na mysli mám třeba soubor prvků zahrnující třeba až šestici airbagů, protiblokovací systém brzd (ABS) s elektronickým děličem brzdné síly (EBD) a brzdovým asistentem (EBA), dále systém jízdní stability (ESP), automatickou aktivaci světlometů za snížené viditelnosti, stejně jako stěračů s dešťovým senzorem, samočinné rozsvícení výstražných světel při prudkém brzdění, parkovacího asistenta, automatickou klimatizaci a tempomat.