Ferrari 250 GT se dodávalo se dvěma typy rozvoru náprav - s krátkým a dlouhým. Kratší verze měla rozvor 2 400 mm (SWB - short wheelbase), 2 600 mm pak náleželo verzi LWB.

Celkem se vyrobilo 180 vozů se zkráceným rozvorem. S většinou z nich se závodilo na okruzích nebo závodech do vrchu. S úspěchy se setkala i závodní verze v legendárním závodě 24 hodin Le Mans.

Nádherné kupé poháněl třílitrový benzínový dvanáctiválec s výkonem na svou dobu fantastických 240 až 280 koní. Poháněna byla samozřejmě zadní kola a podle hodnocení řidičů šlo o výborně ovladatelný vůz. Maximální rychlost činila 237 km/h, zrychlení z nuly na 100 km/h dosáhne za 6,6 vteřiny. Cena zachovalých veteránů může vyšplhat až ke 100 miliónům korun.