Celá teorie vychází z pudově řízené a vrozené schopnosti rozpoznat i po desetině sekundy z obličeje protějšku, zda je nenávistný či vstřícný, zda se jedná o cizí osobu či někoho známého. Tento reflex je vlastní i řadě ostatních savců, ale využívají ho, byť možná nevědomky, také konstruktéři automobilů.

Prokázat něco podobného se pokoušel tým profesora Karla Grammera z Universität Wien, který pracoval se čtyřicítkou mužů a žen. Dobrovolníci hodnotili přední masku 38 nejnovějších modelů aut různých značek, všechny stejné barvy.

Dobrovolníci hodnotili každou masku vozu podle devatenácti kritérií. Zda je maska víc dětská či dospělá, jestli působí přátelsky či nenávistně, zda je spíš mužná či zženštilá, jestli působí arogantně, vesele, lítostivě či agresivně. Muži i ženy hodnotili také to, zda jim maska vozu připomíná obličej, a když ano, zda spíš lidský či zvířecí. Pak si z nabízených modelů vybrali tu masku, která se jim líbila nejvíce.

Auto jako symbol síly

Více než třetina uvedla, že 90 procent vozů jim připomíná obličej. Světla pak vnímali respondenti jako oči a mřížku chladiče jako ústa.

Mužům i ženám se pak líbila auta, jejichž masky popisovali jako vyzrálé, dominantní, maskulinní, arogantní a hrozivé. To jsou charakteristiky vyjadřující souborně „sílu“. Taková auta mají nízce položenou kapotu, širokou přední část – to odpovídá hranatým čelistem a výrazné bradě v obličeji maskulinních mužů. Sem patří vozy BMW a Chrysler 300C.

Jako submisivní, přátelské a dětské vozy hodnotili dobrovolníci Nissan New Micra, Volkswagen New Beetle a Kia Picanto. Vědci se teď chtějí zaměřit na to, jak nás ovlivňují vlastnosti masky aut při jízdě a při koupi vozu.

Studie vídeňských odborníků byla publikována v odborném časopise Human Nature.