Test Jeepu Patriot 2.4: optimální kombinace

Našim testem prošel už například Jeep Compass a konstatovali jsme, že moc zákazníků asi nezaujme. Byl příliš malý, do terénu téměř nevhodný a prostě jeho image není ideální ke značce Jeep.

Našim testem prošel už například Jeep Compass a konstatovali jsme, že moc zákazníků asi nezaujme. Byl příliš malý, do terénu téměř nevhodný a prostě jeho image není ideální ke značce Jeep.

To Patriot je o dost lepší. Není to takový teréňák jako Cherokee, ale na svého menšího brášku se střelkou ve znaku se dívá z vrchu.

Toto auto patří do divize Jeep už na první pohled. Velká maska se svislými žebry, kulaté světlomety a krabicovitá karoserie dávají dohromady typického představitele firmy. Jenže tady nemá vykasané kalhoty ke kolenům a na nohou terénní trekovky, ale jen lehce ohrnuté nohavice nad naleštěnými polobotkami. Prostě tohle auto není do terénu. Když už se tam dostane, páčka redukčního převodu sice pomůže, ale nezachrání. Především ne díky nízké světlé výšce a dlouhému převisu vpředu.

Velkou tradicí se stalo, že testovací auta od importérů bývají osazována turbodiesely. Bylo tedy velmi příjemnou změnou, mít pod kapotou zase zážehový čtyřválec, tentokrát s objemem 2,4 l.

Velkou tradicí se stalo, že testovací auta od importérů bývají osazována turbodiesely. Bylo tedy velmi příjemnou změnou, mít pod kapotou zase zážehový čtyřválec, tentokrát s objemem 2,4 l.

Výkon 125 kW a točivý moment 220 N.m vozu sluší a velmi příjemně s ním spolupracují. Je sice pravda, že pokud zavane protivítr, projeví se to okamžitě na rychlosti (čelní odpor vzduchu u tohoto vozu musí být strašlivý), ale motor to nakonec zvládne.

Celkem příjemným překvapením pak byla kombinovaná spotřeba agregátu. Na naše cesty spotřeboval průměrně 8,8 l na 100 km, což je o desetinu horší výsledek, než uvádí tabulky. Na tak velký objem motoru a hranaté tvary vozu to ovšem jde.

První svezení s vozem je trochu nejapné. Říkali jsme si, že řízení a podvozek není zrovna moc kvalitní a Amerika by měla někdy přijet na stáž k vývojářům do Evropy. Jenže najednou si člověk zvykne na trochu méně přesné řízení i větší reakci na vyjeté koleje a pak je cesta pohodlná a příjemná.

Výmoly na silnici pro auto nejsou nic a s příčným prahem si poradí také dobře. Na polňačce sice chybí pořádné terénní schopnosti a právě ten trochu lepší převod řízení, ale největším nepřítelem je zřejmě ohromný, dopředu trčící nárazník. Ve vyjetých kolejích si trochu "štrejchne" a člověk pak hledá jakoukoli jinou trasu, jen aby mu nedal pořádně ochutnat trávy.

Tohle auto je do města. Tam patří a jen občasné výlety za krásami vesnického chalupaření jej potěší. Příjezdová cesta ke dveřím stodoly po vyježděných kolejích není pro něj překážkou, stráň s mokrou trávou a rozbahněným podložím s občasnou dírou v zemi pak už ano.

S benzínovým čtyřválcem, který se nám zdá k vozu velmi dobrým společníkem, stojí auto 652 500 Kč. Za padesát tisíc navíc pak budete mít pod kapotou volkswagenovský turbodiesel 2.0/103 kW. Vyšší výbava v jakékoli motorizaci pak stojí o dalších 50 000 víc.