Tramontana vypadá jako brouk. Nemyslíme tím slavný model od Volkswagenu, ale skutečného brouka s tykadly a tenkými nožičkami, který se na vás dívá ze stébla trávy, když se snažíte nachytat první jarní paprsky na zahradě domu.

Dokonce i má krovky. Dvoumístné vozítko (sedadla za sebou) totiž může překrývat prosklennná kopule, která se vyklápí dopředu i s částí bočnic.

Po nasednutí nezbývá, než se pořádně porozhlédnout po tom, co je k dispozici. Všude kolem ve stísněném prostoru vládne uhlíkový kompozit. Je z něj postavené téměř celá karoserie. Na bezpečnostní skořepinu (monocoque) jsou napojeny vnější panely a doplňkový rám pak udržuje nápravy a motor na svém místě.

a.d. Tramontana:. a.d. Tramontana

Jenže po nastartování zjistíte, že to, jak vypadá auto je jen druhotná věc. Za zády se totiž rozezvučí vidlicový dvanáctiválec o objemu 5,5 l s dvojicí turbodmychadel. Firma nabízí hned dvě výkonové varianty - 404 a 529 kW doplněné točivým momentem 900 resp. 920 N.m. Auto i s tímto ohromným kusem železa váží pouhých 1364 kg, což znamená, že v té lepší variantě na každý kilogram připadá 1,8 koně.

a.d. Tramontana:. a.d. Tramontana

Ohromný výkon distribuovaný na zadní kola dokáže udělit vozu rychlost větší než 300 km/h a z 0 na 100 km/h zrychlí za 3,6 s.

Aby bylo jisté, že v první zatáčce auto neopustí silnici po tečně ven, jsou nápravy klasické sportovní - double wishbone s pružením pushrod. Ještě jeden údaj je celkem zajímavý - velikost brzdových kotoučů. Ty mají na všech kolech průměr 380 mm.

a.d. Tramontana
V roce 1997 skončil Josep Rubau studium na prestižní škole Royal College of Arts of London. Jeho závěrečnou prací byl motocykl Miura. Tento počin zaujal několik firem a Rubau začal pracovat v Německu designérských kancelářích. Spolupracoval například na konceptu Volkswagen Beetle “Dune” 4x4, který se představil v roce 2000. Pak ale vznikla idea vlastního automobilu, který byl poprvé představen pod značkou a.d. Tramontana v roce 2005. Zatím to byl jen model, který se však během třech let přestavěl do sériové podoby a dnes se staví v malé dílně ve vesnici Palau de Santa Eulàlia na španělské Costa Bravě.