Princip je jednoduchý. Na vnitřní straně pláště je nanesena vrstva speciálního lepivého materiálu, který okamžitě nateče do vzniklé díry. Podle Continentalu se dokáže takovým způsobem opravit díra až do velikosti 5 mm. Největší výhodou je, že pneumatiky prakticky nemusí být nijak specifické, jako je tomu u typu Runflat, ale může se podobný nátěr aplikovat u jakéhokoli rozměru.

Tento typ samoopravitelné pneumatiky je velmi podobný dojezdovým sadám na opravení plášťů, kdy se přes ventilek nastříká speciální pěna, která zacelí díru. Jenže této pěny je pak plná pneumatika a její účinnost je jen omezená.

Prakticky stejný systém pak můžeme najít u nákladních pneumatik Goodyear Omnitrac MSS, která má ve svém běhounu zabudovanou vrstvu gelu, jenž se nalije do proděravěného pláště.

Další typ speciálních pneumatik, na kterých se může dojet do servisu i pro proděravění je typ Runflat. Ten má u ráfku speciální válec z pryže, na který když se vypustí vzduch, kolo dosedne a může dojet nouzově i několik desítek kilometrů.

Bohužel tento typ pneumatik má několik zásadních nevýhod. Především to je zvýšení neodpružených hmot kola, a pak také snížený komfort pružení na nerovnostech. Toho si mohou všimnout řidiči nových BMW na pražské dlažbě, kdy jízda s runflaty působí dojmem, že auto jede na speciálních okruhových nízkoprofilových gumách.

Nový systém podobného charakteru pak má zesílené bočnice, na které vypuštěná pneumatika dosedne.