Aktuálním podnětem k této debatě se stala výzva Rakouského dopravního klubu (VCÖ) na adresu politiků, aby zavedení mýtného při vjezdu do centra bylo nejpozději do čtyř let vyzkoušeno i v Rakousku. VCÖ dokonce konkrétně jmenuje pět měst, která jsou podle něj pro tento model vhodná: Vídeň, Salcburk, Štýrský Hradec, Klagenfurt a Bregenz.

Iniciativa argumentuje dosavadními výsledky zavedení obdobných poplatků ve švédském hlavním městě Stockholmu, které údajně přinesly omezení provozu v centru města o 23 procenta, a tím i výrazné snížení dopravních zácp a škodlivých emisí. Zároveň poukazuje na to, že od Nového roku se k evropským velkoměstům, která k podobným opatřením přikročila, přidal i italský Milán a mnohá města v Německu.

Návrh vyvolal mezi politickými stranami rozdílné reakce. Krajní pravice (BZÖ a FPÖ) i vládní lidovci (ÖVP) jej jednoznačně odmítli s tím, že jde jen o to, jak tahat z lidí další peníze. Zelení naopak návrh podpořili a okamžitě vznesli požadavek, aby získané peníze byly využity na další rozvoj veřejné dopravy. Sociální demokraté (SPÖ) se sice opatrněji, ale také vyslovili pro. Je prý třeba seriózně zvážit každé opatření, které povede ke zlepšení kvality ovzduší.

Odmítnutí i nadšení

Vláda se z problému vyvlékla tím, že jej okamžitě přenesla na příslušná města, která si podle ministra životního prostředí Josefa Prölla musí rozhodnout sama. Z jejich městských rad pak zazněly jasně odmítavé reakce z Vídně, Štýrského Hradce a Klagenfurtu, za "představitelné" nebo "smysluplné" naopak zavedení mýtného označili zástupci Salcburku a Bregenzu. I tady ale rozhodovala především stranická příslušnost jednotlivých radních zodpovědných za dopravu.

Autoklub návrh odmítá

Zcela opačný názor než VCÖ vyslovil ale Rakouský automotoklub (ÖAMTC). Ten označil návrh zavést mýtné v rakouských městech za naprostý nesmysl. Byla by to medvědí služba pro obyvatele měst i ekonomiku, která by navíc přinesla i nepřehledný systém výjimek, soudí ÖAMTC.

Stejný systém kromě toho podle ÖAMTC nelze aplikovat na různá města, protože každé má jiné podmínky. Například obrovský Londýn nebo Stockholm s nesčetnými mosty nelze srovnávat s relativně malými rakouskými městy (s výjimkou Vídně). A zatímco například v Londýně postihuje poplatek za vjezd do City téměř výhradně bohaté, kteří tam pracují, v případě rakouských měst by to naopak byli hlavně chudší obyvatelé okrajových čtvrtí. Kromě toho prý mýtné v Londýně nepřineslo téměř žádné pozitivní efekty.

Široce se diskutuje i o tom, zda elektronický systém registrace a výběru mýtného není zbytečně nákladný a zda by jej nemohla nahradit jednorázová známka, podobná známce dálniční.

A pokud jde o Vídeň, argumentují politici, experti i komentátoři tím, že tam mýtné vlastně už dávno je. Má jen jinou podobu - podobu placeného parkování, které bylo v loňském roce navíc územně rozšířeno, časově prodlouženo a zdraženo.