Z nosné patnáctky zemí Evropské unie má největší propad Finsko (-9,2 %), za ním je však hned Německo, které s osmi procenty vykazuje celkem slušný propad. Rozdíl je 200 000 vozů (2 544 675 na 2 340 492 kusů), což je dvojnásobek celého finského (nebo i českého) prodeje.

Pro automobilky je tato situace velmi nepříjemnou, protože tento trend může naznačovat, že příští rok může být hodně slabý. Očekávají se totiž nárůsty prodejů asijských automobilů, mohutný nástup čínských automobilek a přitom vzrůstající cena ropy a zvyšování emisních limitů přiměje přemýšlet zákazníky více ekonomicky.

Z EU15 tak získáváme výsledná čísla za tři čtvrtletí, která vykazují propad o půl procenta. Přidáme-li státy Evropského sdružení volného obchodu EFTA (Island, Norsko, Švýcarsko), je propad pouze o půl procenta.

Výsledný nárůst všech zemí EU + EFTA (+0,8 %) tak můžeme najít hlavně díky novým zemím EU. Kupříkladu Polsko vykázalo nárůst o 24,2 % (217 417 vozidel) a Rumunsko o 28,2 % (231 788 vozidel). V České republice se podle statistik ACEA zvedly registrace nových osobních automobilů o 6,5 % (98 709 ks)*. Pokud tedy sečteme výsledky u nových států EU, dostaneme nárůst 15,5 %.

* Čísla ACEA nejsou shodná s čísly Sdružení dovozců automobilů SDA kvůli jiným systémům sčítání.