Hlavní obsah

Turistika na lyžích: Skitouring vás vynese vysoko do hor

Jedním ze způsobů, jak se lze na horách v zimě pohybovat, je skitouring. Jde o typ lyžařské turistiky, která se dá provozovat v různých formách – od lehké odpolední procházky až po náročné vysokohorské přechody.

Foto: Tomáš Binter/Skialpuj.cz (7x)

Při troše štěstí na počasí a sníh můžete skitouring vyzkoušet i na pražském Petříně.

Článek

Scházíme se u přístřešku Biskupská vyhlídka na okraji lesa nad centrem Špindlerova Mlýna. Je devět hodin, modrá obloha bez mráčku, teplota kolem nuly a na vrstvě staršího sněhu leží několik centimetrů prašanu. Den jako stvořený pro první výlet na „skialpech“. Přichystáme si vypůjčenou výbavu: lyže a stoupací pásy, skialpové boty, hůlky.

Pod dohledem horského vůdce Gaba Adamce, který je naším průvodcem, se přezujeme do bot, na skluznice natáhneme pásy, nasadíme lyže a vyrážíme po Dřevařské cestě na sever směrem ke Kozím hřbetům.

Polární trek ve Finsku? Divočina vám nedá absolutně nic zadarmo

Cestování

O skitouringu coby volnočasové aktivitě lze hovořit zhruba od konce 19. století. Za zakladatele této aktivity na starém kontinentě jsou považováni dva muži: Němec Wilhelm Ritter von Arlt, který v roce 1894 jako první s lyžemi vystoupal na třítisícovku (rakouský Hoher Sonnblick, 3106 m n. m.) v lyžařské oblasti Rauris, a sir Arthur Conan Doyle, jenž v témže roce absolvoval trasu ze švýcarského Davosu (1560 m n. m.) přes sedlo Furka (2431 m n. m.) do městečka Arosa (1775 m n. m.).

Z Chamonix do Zermattu

Krátce před začátkem první světové války vyrazili první nadšenci s lyžemi se stoupacími pásy na ikonickou „haute route“ trať z Chamonix do Zermattu. V meziválečném období se začaly budovat první lanovky a ve druhé polovině dvacátého století nastal obrovský rozvoj horských resortů a alpského lyžování, které se — díky pohodlným lanovkám — časem zařadilo mezi vůbec nejrozšířenější sporty.

Díky skitouringu se dostanete do míst, kam byste se během zimy jinak nepodívali.

Skitouring ustoupil do pozadí, resp. věnovali se mu pouze pravověrní horalé. V posledních letech však zažívá boom, ke kterému výrazně přispívají stoupající ceny skipasů, komplikované cestování i uzavření ski areálů v důsledku koronaviru.

Skitouring či skialpinismus se definuje jako pohyb na lyžích ve volném horském terénu kombinující sjezdové a běžecké lyžování. Pokud chodíte v létě rádi po horách, umíte aspoň trochu lyžovat, máte průměrnou fyzičku a respektujete zakázané zóny, můžete si bez obav vypůjčit lyže se stoupacími pásy a vyrazit na výlet.

Pozor na laviny

V takovém případě budete provozovat skitouring, tedy pohodovou „turistiku na lyžích“, která zahrnuje výšlapy a freeride sjezdy ve volné krajině, ideálně v panenském prašanu. Skialpinismus je v zásadě totéž, ale v náročnějším terénu, kde jsou ostřejší výstupy a prudší sjezdy. V každém případě neuškodí projít alespoň základním kurzem bezpečnosti na horách, kde se mj. učí, jak reagovat v případě padající laviny. Pro mnohé nadšence, kteří této aktivitě propadnou, nejde pouze o sport či zábavu, ale spíše o životní styl.

Rychlebské hory: Prvotřídní stopy vás zavedou i do Polska

Cestování

Skitouring se provozuje na lyžích, které jsou vhodné pro chůzi v rovném terénu, stoupání i jízdu z kopce, na cestách i v hlubokém sněhu. V porovnání s běžnými sjezdovkami mají nižší hmotnost, většinou jsou širší a uzpůsobené pro nasazení stoupacích pásů na skluznici.

Lyže pro skitouring jsou lehčí a většinou širší než sjezdové.

Pásy, které brání podklouznutí dozadu při chůzi do kopce, avšak zároveň umožňují krátké sklouznutí vpřed, se dříve vyráběly ze zvířecích kůží, dnes jsou převážně kombinací syntetiky a mohéru. Nasazují se přes celou délku lyže tak, že se vzadu uchytí háčkem z nerez oceli do výřezu na patce a vepředu se za poutko přetáhnou přes špičku. Pásy jsou užší než skluznice a nezakrývají hrany.

Bezpečnostní vázání lze přepínat tak, aby při sjezdu byla pata pevně přichycena k lyži, zatímco při stoupání je uvolněná jako na běžkách. Při pádu vázání musí vypnout — stejně jako na sjezdovkách.

Vázání lze přepínat tak, aby při sjezdu byla pata pevně přichycena k lyži, zatímco při stoupání uvolněná jako na běžkách.

Speciální přezkáče mívají oproti sjezdovým méně přezek, jsou měkčí, lehčí a dají se nastavit na mód jízda nebo chůze — pohodlnější chůzi umožňuje kloub s rozsahem pohybu i více než 60°. Dále jsou součástí vybavení teleskopické hůlky, přilba, brýle, případně čelovka a batoh – ideálně s úchyty na připnutí lyží.

Tour de Špindl

Při pohybu je důležité lyžemi klouzat po zemi a nezvedat je, jak neustále opakuje náš průvodce Gabo. Hned během prvních metrů pochopíme, že právě tohle je ze všeho nejdůležitější. Lyže s botami jsou — v porovnání s běžkami — dost těžké. Na každé noze máme zhruba čtyři kilogramy, a kdybychom během našeho výletu, dlouhého 19 kilometrů, pravou i levou nohu zvedli 19 000krát, nazvedáme stěží představitelných 152 tisíc kilogramů.

Během jízdy je nutné lyžemi klouzat po povrchu a nezvedat je.

Od Biskupské vyhlídky (854 m n. m.) vyrážíme lesní cestou po úbočí Kozích hřbetů, trasa stále mírně stoupá a po chvíli se stáčí doprava na východ nad údolí s pramenem Labe. Za ním se otevírají krásné výhledy na pláň kolem Špindlerovy boudy. Když se konečně terén zlomí a přijde krátký úsek z kopce, nadšeně sundáváme pásy a svezeme se aspoň kousek k restauraci Bouda U Bílého Labe. Máme za sebou pět kilometrů a zhruba dvě stě výškových metrů.

Francie přišla o prvenství. Nejlepší lyžařský areál světa má Švýcarsko

Cestování

Dopřejeme si krátkou zastávku a po zaslouženém pivu Krakonoš vyrážíme dál po mostě přes Bílé Labe a kousek Čertovou strouhou. Pokračujeme ostře doleva a stoupáme lesem do nepříjemného táhlého kopce k Erlebachově boudě a dále až na Špindlerovku. S výmluvou, že se „nebudeme pouštět do žádných větších akcí“, míříme po vrstevnici na severozápad, pak po česko-polské hranici a k Moravské boudě. Tam máme delší zastávku u fantastické svíčkové.

Během trasy potkáte několik chat, kde se lze občerstvit.

Vydatně posilněni vystoupáme na Petrovku a zamíříme na západ na Ptačí kámen, který je nejvyšším bodem naší trasy (1302 m). Nyní následuje dlouhý sjezd kolem Brádlerovy boudy a Medvědích bud, dále korytem podél silnice k Dívčí lávce a Labským dolem pod Medvědínem až do centra Špindlerova Mlýna.

Na celkem pohodové, bezpečné (a legální!) trase pro začátečníky jsme v průběhu šesti hodin překonali necelých šest set výškových metrů a zavítali přitom do míst, která návštěvníci Krkonoš se sjezdovými lyžemi a snowboardy nikdy nepoznají.

V Krkonoších v posledních letech vyrostly útulny.

Kam vyrazit
Pokud se skialpy začínáte, nepouštějte se do těžších terénů, zvolte snazší, dobře značenou trať a nikdy nechoďte sami – vždy nejméně ve dvojici. Předem si ověřte předpověď počasí a stupeň lavinového nebezpečí.
Kde si půjčit vybavení
Například v řetězci prodejen lyžařského vybavení Happy Sport si lze pronajmout komplet špičkový skialpový set (lyže, boty, hůlky) za cenu od 790 Kč. (happysport.cz)
Co s sebou
Krém proti slunci, lékárničku, dostatek pití, vydatnou svačinu, rychlé cukry, náhradní oblečení, ideálně rukavice na stoupání (stačí běžkařské) i na sjezd. Neuškodí lavinová výbava: lopatka, pípák a sonda. A nezapomeňte na pojištění!

Reklama

Výběr článků

Načítám