"Cévní mozková příhoda je v zásadě dvojího typu - buď je způsobena nedokrevností mozku, tedy omezením průtoku krve mozkem, nebo krvácením do mozku. Příhod z nedokrevnosti je asi 85 procent, těch druhých asi 15 procent," řekl Miroslav Kalina, primář neurologického oddělení Nemocnice Na Homolce.

Zejména v léčbě ischemických cévních mozkových příhod do léčby vstoupily léky, tzv. trombolytika, které dokážou přímo rozpouštět krevní sraženinu v cévním řečišti.

Zákrok do tří hodin od postižení

Zákrok může probíhat dvěma způsoby. "Při první, takzvané intravenózní trombolýze, vpravíme pacientovi trombolytikum do žíly, nejčastěji na ruce, při druhé - intraarteriální trombolýze, aplikujeme lék prostřednictvím speciálního mikrokatétru vedeného z třísla přímo do krevní sraženiny v mozkové cévě, takže působí lokálně a je účinnější," vysvětlil primář.

Upozornil však, že trombolýza není zdaleka vhodná pro každého pacienta. Podstoupit ji mohou jen tři až čtyři procenta nemocných. První podmínkou je, aby se nemocný dostal do nemocnice včas - trombolytikum musí být podáno do tří hodin od vzniku mozkové příhody, v případě druhého postupu do šesti hodin.

Další problém je cena. Průměrné náklady na léčbu jednoho pacienta přesahují padesát tisíc korun. Pojišťovny sice léčbu hradí, ale často s ročním zpožděním, takže větší množství trombolýz může vážně narušit hospodaření celé nemocnice. 

O možnosti se málo ví

Problém je také v malé osvětě. Mnoho lékařů o této možnosti ani neví. "Přitom cévní mozková příhoda je první nebo druhou nejčastější příčinou úmrtí," uvedla doktorka Ladislava Janoušková, primářka radiodiagnostického oddělení Nemocnice Na Homolce.

Přes všechna úskalí však tato metoda představuje velký průlom v léčbě cévní mozkové příhody. Dokáže zachránit pacienty, kteří by bez ní zůstali ochrnutí na jednu stranu těla či měli poruchu řeči.