Hlavní obsah

Běžná bolest hlavy nebývá silná, migréna naopak vyřadí i na několik dní

Právo, Václav Pergl

Jak běžná bolest hlavy, tak migréna jsou nepříjemné stavy a patří mezi nejčastější problémy, s nimiž pacienti navštíví praktického lékaře, neurologa nebo internistu. Podle mezinárodní klasifikace lze bolesti hlavy dělit na skupinu primárních a sekundárních bolestí.

Foto: Profimedia.cz

Migréna je charakterizována jako ostrá, pulzující bolest střední nebo těžké intenzity.

Článek

U primárních bolestí neexistuje žádná vyvolávající příčina ani žádné onemocnění, které by bylo s bolestí hlavy v přímé souvislosti.

Sekundární bolesti hlavy mají naopak prokazatelnou příčinu a jsou příznakem nějakého organického onemocnění, úrazu hlavy nebo krku nebo jsou vyvolané například chemickými látkami.

„Z hlediska výskytu výrazně převažují primární bolesti hlavy. Řadíme mezi ně tenzní bolest hlavy, migrénu nebo například méně častou tzv. clusterovou bolest hlavy,“ říká Marek Hakl, primář Kliniky algeziologie a preventivní péče Medicinecare v Brně.

Podle něho výskyt primárních bolestí hlavy s věkem klesá, sekundárních bolestí hlavy naopak přibývá. Vždy je ale nutné odlišit primární bolest hlavy od sekundární, která může znamenat zdravotní problém, nebo dokonce ohrožení na životě.

Během života postihne každého

Běžná neboli tenzní bolest hlavy postihne někdy během života až 80 % lidí, a to jak ženy, tak muže.

„Jedná se o tupou tlakovou, někdy svíravou bolest na temeni, ve spáncích nebo v čele. Provází ji pocit přecitlivělosti až pálení na temeni a zvýšené napětí šíjových svalů a svalů v oblasti lebky. Záchvaty trvají minuty až dny. Nejčastější příčinou jsou psychické faktory, jako je například stres, přepracování či nedostatek odpočinku,“ vysvětluje doktor Hakl.

Tyto bolesti mají odlišný charakter než migréna – tenzní bolest není tak silná a neznemožňuje vykonávání běžné denní aktivity. K bolesti hlavy může vést i nedostatečný příjem vody.

Ostrá, pulzující, aura

Migréna je oproti tomu charakterizována jako ostrá, pulzující bolest střední nebo těžké intenzity. Obvykle trvá čtyři až 72 hodin, ve většině případů je provázena nevolností, ve třetině pak zvracením a řadou dalších nepříjemných příznaků.

„Součástí záchvatů je také přecitlivělost na zevní podněty – světlo, hluk nebo pachy. Migrenóznímu záchvatu u zhruba pětiny pacientů předchází tzv. aura, která ovšem může přetrvávat i ve fázi bolesti. Nejčastější bývá aura zraková ve formě rozmazaného vidění, jiskření či různých svítících obrazců nebo naopak výpadku zorného pole,“ vyjmenovává doktor Hakl.

Méně se vyskytuje aura sluchová, tedy zvonění v uších, pískot, oslabený sluch, ale i čichová v podobě pachů kouře nebo spáleniny. Pacient může mít i mravenčení či brnění v končetinách nebo v obličeji, výjimečně i poruchy řeči či ochrnutí.

Při migréně se může vyskytnout jediný typ aury nebo jejich kombinace. Mechanismus vzniku migrény je komplexní, zahrnuje genetické, anatomické, fyziologické a farmakologické faktory působící v mozku.

V řadě případů lékaři za spouštěče migrény určí hormonální změny, stres, ale i atmosférické vlivy, poruchy spánkového režimu, dietní chyby či senzorické podněty. Je známo, že migréna se v některých rodinách vyskytuje po několik generací v širokém příbuzenstvu. Ženy jí trpí zhruba třikrát častěji než muži.

Pomůže klid i léky

Při léčbě tenzní bolesti hlavy nebo slabších až středních záchvatů migrény většinou postačí klid, odstranění příčiny stresu a včasné užití běžného či kombinovaného analgetika v dostatečné dávce.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám