Tetování posiluje imunitu člověka, tvrdí nová vědecká studie

Pro mnohé se permanentní tetování stane závislostí. Hodně lidí shodně tvrdí, že pokud mu jednou podlehnou, k umělci se vracejí pro další a další malůvku a tak stále dokola. A to vlastně není vůbec na škodu, říkají vědci z Alabamské univerzity, kteří výzkum publikovali v časopise American Journal of Human Biology.

Ti tvrdí, že jedno tetování může snížit imunitní reakci člověka, a to alespoň na dočasnou dobu. To v překladu znamená, že je člověk náchylnější k nemocem a nachlazení. Co se ale týká dalšího zdobení, vědci říkají, že opakovaná návštěva tatéra naopak imunitní systém člověka posiluje a proti chorobám ho naopak zoceluje.

Zřejmě se tak děje z důvodu toho, že tetování jako samotný proces je pro tělo fyzicky vyčerpávající, poznamenává studie. „Není to jen o bolesti, ale i o vyčerpání, kterou člověk během tetováže i po ní pociťuje,“ říká autor studie, doktor Christopher Lynn pro Dailymail.

Dodává, že člověk je bezprostředně po výkonu umělce náchylnější na nachlazení, jeho imunita totiž může být poznamenána stresem, a oslabena právě zmíněným vyčerpáním.

Ovšem reakce tělesného systému na sebe nenechá dlouho čekat. Lékař dokonce tvrdí, že adaptace na tetování má na tělo podobný účinek, jako by člověk šel například do posilovny. A jde i o stejný princip. Pokud totiž člověk začne posilovat, po tréninku jej bolí namáhané svaly. Postupem času si ale tělo na proces sílení zvykne a stane se silnějším.

„Po stresové reakci se tělo postupně vrací do rovnováhy, a pokud jej budete ´stresovat´ stále znovu a znovu, upraví své vnitřní nastavení k vyšší odolnosti.“ Studie naznačuje, že ten samý proces se děje i v případě tetování. Po počátečním stresu se imunitní odpověď proměňuje, stává se silnější, a to sezení od sezení.

Vědci, pracující na této studii, oslovili několik lidí, kteří proces zdobení těla právě podstupovali. Zjišťovali, kolik tetování již mají a jak dlouhou dobu strávili pod jehlou umělce. Analyzovali vzorky slin od zákazníků, a to vždy před a po dokončení tetování.

Měřili také hladinu protilátky imunoglobulinu A, který hraje velkou obrannou roli v boji proti napadání organismu infekcemi, a hormonu stresu kortizolu, který potlačuje imunitní odpověď.

Zjistili, že hladina imunoglobulinu A se výrazně snížila u těch, kteří podstoupili své první tetování. Podle nich za to může především zvýšená hladina stresu, kterou tělo v dosud nepoznané podobě zažívá.

Druhá skupina dobrovolníků, která se nechala tetovat vícekrát, vykazovala daleko menší pokles imunoglobulinu a jejich tělo se z „šoku“ velmi rychle vzpamatovalo.

„U některých účastníků studie jsme dokonce zaznamenali nárůst imunoglobulinu A. A to zejména u těch, kteří pod jehlu tatéra usedli hned několikrát,“ sděluje překvapivé výsledky Christopher Lynn.

V době výkonu tetování tělo mobilizuje imunologické prostředky pro boj s potencionální infekcí v místě tetování. Tělo po výkonu vyvíjí maximální úsilí k tomu, aby oblast zahojilo, a spouští imunologickou odpověď.

„Nikdo dosud neudělal podobné testy nebo studii, která by mohla poukázat na potencionální přínosy tetování pro člověka z biologického hlediska,“ uzavírá Lynn.