Článek
Důležité je totiž pochopit, proč dotyčný nedokáže odolat krabici zmrzliny či proč se musí cpát sladkým, když se cítí nemocný a slabý.
„Většina lidí se zaměřuje téměř výhradně pouze na fyzické aspekty hubnutí, jako na dietu a cvičení. Ale konzumace potravy má emocionální komponentu, kterou většina lidí absolutně přehlíží, což naprosto sabotuje jejich snahy zhubnout,” vysvětluje neuropsycholožka Diane Robinsonová z Orlanda v Ohiu.
„Lidé mají tendenci připoutat se k jídlu emocionálně už v mládí. Děti dostávají sladké odměny, když je rodiče chtějí utěšit nebo ocenit, a mnoho svátků souvisí jen s dobrotami. Navíc některé vůně, třeba babiččina koláče, v nás vyvolávají silné vzpomínky… Ať si to uvědomujeme, či nikoli, jídlo nám slouží nejen k výživě, ale také k vyvolání psychické pohody,“ dodává expertka.
Hubnout se musí začít v hlavě
Mozek reaguje na oblíbené jídlo vyloučením dopaminu, který hraje důležitou roli při potěšení a také při vzniku závislostí. Každý člověk, který stojí před cílem trvale zhubnout, musí nejdříve pochopit emoční napojení k jídlu. Doktorka Robinsonová doporučuje, aby lidé poznali potraviny, které v nich vyvolávají dobré pocity, a vypsali si, proč je konzumují. A důležitá je také disciplína, tedy ptát se při každé konzumaci, zda je důvodem opravdu hlad.
„Když se zaměřujeme jen na fyzické aspekty hubnutí, většina z nás nemá problém jít do posilovny nebo si najmout trenéra. Ale mnohem důležitější je najít si někoho, kdo nás podpoří psychicky. Zvláště u jedinců, u kterých hubnutí v minulosti selhalo. Pak je načase začít v hlavě,“ míní doktorka Robinsonová.
