Článek
1. mýtus: Atopický ekzém je alergie
Přestože atopický ekzém může doprovázet alergii na pyly nebo některé složky v potravinách, nelze ho s alergií ztotožňovat nebo považovat za její důsledek.
„Atopický ekzém se často vyskytuje s alergickou reakcí na pyly nebo potraviny, nebo také s astmatem. Jeho podkladem ale je vždy genetický defekt ve stavbě kůže. Kůže atopika je suchá, snadno se podráždí a intenzivně svědí. Opakované mytí a časté používání čisticích prostředků vede k dalšímu odmaštění a podráždění kůže,“ vysvětluje MUDr. Alena Machovcová, primářka Dermatovenerologie FN Motol.
Proto odborníci o ekzému hovoří jako o přemrštěné nebo abnormální reakci imunitního systému, ale ne jako o vlastní alergii.
2. mýtus: Atopici mají kůži plnou bakterií
Bakterie se přirozeně vyskytují i na kůži zdravého člověka. Pokud jsou v rovnováze, pak je vše v pořádku. Jakmile se ale některá výrazně přemnoží, může její hegemonie vyústit v kožní problémy. U lidí trpících atopickým ekzémem bývá tímto utlačovatelem zlatý stafylokok, který snižuje obranyschopnost kůže.
„Bohužel škrábáním nemocní usnadňují průnik stafylokoka do kůže a dochází k mokvání a zánětlivým komplikacím, které je nutné léčit místními i celkovými antibiotiky,” dodává Machovcová.
3. mýtus: Mateřské mléko působí preventivně proti atopickému ekzému
Opatrnost při zavádění příkrmů je u malých dětí sice na místě, ale neměli bychom se bát do stravy zařadit i příkrmy obsahující některé potenciální alergeny. Obecně se doporučuje zavádět tuto alternativu kolem pátého měsíce věku, kdy děti zpravidla lépe snášejí nové typy stravy. V mateřském mléce navíc může dítě přijímat některé rizikové alergeny z matčiny stravy, takže ani samotné kojení neznamená eliminaci rizika výskytu atopického ekzému.
4. mýtus: Na atopický ekzém patří vždy jen mastné krémy
Vždy záleží na okolních vlivech - v zimě je dobré používat hutnější krémy a vyhýbat se těm hydratačním. Voda v nich obsažená se totiž v extrémně nízkých teplotách z kůže odpařuje a činí ji tak ještě zranitelnější. „Mastnější krémy v ten okamžik naopak umožňují udržet vodu v kůži a zabraňují jejím ztrátám a částečně nahrazují porušenou kožní bariéru,” vysvětluje Machovcová.
V létě se doporučují lehčí krémy s obsahem účinných látek, například glycerinu nebo urey. Vždy je třeba vzít v potaz konkrétní stav kůže a poradit se ohledně vhodných produktů s odborníkem.
5. mýtus: Atopický ekzém trápí lidi celý život
Atopický ekzém se nejčastěji objevuje u dětí, dokonce ve velmi útlém věku. Často slýcháme názor, že pokud se jednou ekzém objeví, budeme s ním už bojovat celý život. To ale nemusí být ani zdaleka pravidlem. Ve skutečnosti je tomu tak jen u 5 % nemocných, celých 85 % onemocnění probíhá do pátého roku, většinou pak zmizí do puberty. Je ale pravda, že jednou postižená kůže zůstává citlivá vůči vnějším vlivům i některým kosmetickým přípravkům.
„Protože se ekzém může znovu objevit v jakémkoliv věku, je vždy nutná pečlivá volba povolání, aby se ekzémové projevy znovu neobjevily kvůli nevhodnému pracovnímu zařazení. Pro ekzematika je naprosto nevhodná například profese kadeřníka, automechanika, apod.,“ dodává lékařka.
6. mýtus: Psychika nehraje žádnou roli
Jako základ dobré léčby atopického ekzému a vyléčení ekzémů je vhodné popřemýšlet, kdy se projevy objevily, co jim předcházelo. Byla to nějaká infekce, chřipka, stres? Vyčerpání, hádka, úlek? Na první pohled možná situace, které spolu nijak nesouvisí, ale opravdu jen na první pohled.
„U ekzémů je velmi časté, že se zhorší po jiném virovém či bakteriálním onemocnění, po prožitém stresu. Pro zdárné léčení a úplné vyléčení je proto někdy potřebné i ošetřit svojí psychiku a duši," upozorňuje kožní lékařka MUDr. Ivona Kosová.
Zleva:
