Proč se v létě hubne mnohdy hůř než v zimě

V první řadě v létě mnohem déle jíme. Dlouhé letní dny trávíme do pozdních hodin venku a často večeříme mnohem později než v zimě. Navíc častěji saháme po pečivu, než abychom čas trávili přípravou teplé večeře.

„Kamenem úrazu jsou i oblíbené večerní grilovačky, při kterých zkonzumujeme spoustu jídla v pozdních hodinách. Tělo si s ním už nedokáže poradit a nestihne přijaté spotřebovat,” vysvětluje RNDr. Lucie Svobodová, odbornice na výživu a zdravý životní styl.

Pravidelná strava vždy po třech hodinách a poslední jídlo dvě až tři hodiny před usnutím jsou přitom základní pilíře správné výživy.

Alkohol patří mezi největší nepřátele hubnutí, jelikož zaměstnává zažívací systém natolik, že už mu nezbývá energie na zpracování jídla. „Tělo ho totiž vnímá jako toxickou látku, a proto se ho snaží z organismu co nejrychleji odbourat. Na spalování potravin, které jsme zkonzumovali, mu tím pádem už nezbývají kapacity. Každé jídlo snězené s alkoholem se tak ukládá do tukových zásob,” vysvětluje Katarína Jirková, specialistka na výživu a hubnutí z Institutu redukce a prevence nadváhy kompliment.

Navíc obsahuje mnoho kalorií často doplněných i nealkoholickými nápoji v podobě džusů, toniků či koly. Pro tělo je to velký energetický příjem navíc, který je ve večerních hodinách obzvlášť nežádoucí.

V rámci diety se alkohol vůbec nedoporučuje. „Jde o tzv. prázdné kalorie, které nemají žádný nutriční přínos. Jeden gram čistého alkoholu má 29 kilojoulů, 17 kilojoulů má gram sacharidů nebo bílkovin a 37 kilojoulů má gram tuku. Alkohol se tak energeticky téměř vyrovná tuku, což je pro něj velmi nelichotivé srovnání. Jedním půllitrem desetistupňového piva přijmeme asi 840 kilojoulů, dvěma decilitry vína 500 kilojoulů, což už odpovídá energeticky výživné svačině,“ upozorňuje Katarína Jirková.

V případě tvrdého alkoholu představuje 0,5 dl 450 až 500 kilojoulů, například u slivovice se jedná o 463 kilojoulů, u whisky pak o 492 kilojoulů. V případě likérů činí energetický příjem ještě o 100 kilojoulů více.

Další nebezpečí přináší alkohol v podobě oslabené vůle. „Už po sklenici piva mizí schopnost sebekontroly, kdy si dokážeme poručit, co jíst a co ne. S alkoholem navíc roste chuť na pochutiny, jako jsou oříšky, brambůrky a slaná či mastná jídla, která jsou v dietním režimu zcela nevhodná. Další pivo je už jen krůček k tomu, že polevíme a vábení chutí neodoláme,” dodává Katarína Jirková.

Dovolená má být samozřejmě o odpočinku, a to jak aktivním, tak pasivním. Bohužel se tak výrazně mění zajetý režim. Nemusíme do práce, a tak chodíme později spát a ráno později vstáváme.  Tím se nám posouvají i časy jednotlivých jídel. V krátkodobém horizontu, například jednoho týdne, se s tím tělo dokáže vyrovnat, ale po více dnech může nastat opravdový problém.

„Velkým rizikem pro správnou výživu u zmrzlých pochoutek jsou palmové nebo palmojádrové oleje. Pokud toto složení najdete na etiketě vámi vybrané zmrzliny či nanuku, určitě je nekupujte. Jedná se totiž o velmi nezdravé rostlinné tuky, které se do mražených pochoutek přidávají, aby lépe držely tvar. Ale naší postavě a zdraví rozhodně neprospívají,” vysvětluje RNDr. Lucie Svobodová.

„Známkou tzv. zdravé zmrzliny, u které se nemusíte bát, že při občasné konzumaci přiberete nadbytečná kila, je tvarohový základ nebo poctivá ovocná dřeň s obsahem ovoce alespoň 60 %. Oba typy totiž obsahují minimum tuku a přidaného cukru,” dodává Svobodová.

Tvarohovou zmrzlinu lze zařadit i do dietního jídelníčku místo svačiny.

„V rámci zmražených pochoutek si dejte pozor i na čokoládové polevy. Vybírejte takové, které neobsahují ztužené, tzv. hydrogenované rostlinné tuky. Průmyslově ztužené tuky mají prokázaný negativní vliv na naše zdraví, zejména pak na cévy, a proto rozhodně do zdravého jídelníčku nepatří,“ doplňuje Lucie Svobodová.