Hlavní obsah

Mozková mrtvice postihuje i mladé, často vlivem neléčených arytmií

Novinky, Dana Sokolová

Medicína je dnes na velmi vysoké úrovni, přesto na ni nelze spoléhat ve všech situacích. Pořád zůstává ze všeho nejdůležitější prevence. A je jedno, o jaké onemocnění jde. Čím dřív lékaři zdravotní problémy odhalí, tím úspěšnější bývá léčba a zároveň se předchází závažným komplikacím. Což platí dvojnásob u srdečních chorob a mozkových mrtvic.

Foto: Profimedia.cz

Velmi zásadní roli hrají pravidelné preventivní návštěvy u lékaře.

Článek

Mozková mrtvice neboli lidově "šlak" je jedna z nejzávažnějších nemocí, která vznikne při ucpání mozkové cévy (mozkový infarkt) nebo při jejím prasknutí (mozkové krvácení).

Přes veškeré úsilí lékařů a moderní medicíny se jedná stále o devastující onemocnění, na které umírá jen v ČR každý den 32 osob. Statistiky jsou neúprosné, ročně onemocní kolem 46 tisíc osob, z čehož čtvrtina umírá a zbývající tři čtvrtiny mají velmi vysokou pravděpodobnost, že budou trvale postiženy.

Každý desátý z nás tedy na toto onemocnění zemře, a čtvrtině z těch, co mrtvici přežijí, pak bude hrozit, že budou do konce života odkázáni na pomoc druhých.

Nejčastější příčiny
Kardioembolické (u 20–30 %) - v důsledku poruch srdečního rytmu - fibrilace síní. Při fibrilaci síní může dojít k uzavření mozkové tepny sraženinou, která vycestovala krevním proudem ze srdce. Jde o nejzávažnější formu mrtvice s  největším rozsahem poškození mozku a z toho vyplývající úmrtnosti.
Nemoc velkých tepen (u 10–20 %) - na základě aterosklerózy hlavních tepen zásobujících mozek.
Nemoc malých tepen (u 15–25 %) - postupné uzavírání malých mozkových tepen způsobené zejména stářím a neléčeným vysokým krevním tlakem, které vede k postupnému drobnějšímu poškození mozku s rozvojem příznaků cévní demence a cévního parkinsonského syndromu.
Autoimunitní záněty cévní stěny (vaskulitidy) a jiné vrozené poruchy cévní stěny.
Neurčené etiologie (u 25–40 %), kdy příčina mrtvice není uspokojivě vysvětlena.

Diagnostika nemoci

U mozkové mrtvice je ze všeho nejdůležitější včasná léčba. Proto je tak důležité odhalit problém včas a nepodceňovat první příznaky.

"Příčinná léčba je u mozkové nedokrevnosti možná jen v prvních hodinách - rozpouštět krevní sraženinu (systémovou trombolýzou) lze do 4,5 hodiny od počátku příznaků. Modernější mechanické způsoby zprůchodnění mozkové příhody lze provést do 8 hodin," upozorňuje prim. MUDr. Aleš Tomek z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Existuje tzv. FAST test, jenž definuje 3 hlavní příznaky:

  • náhlý pokles koutku;
  • pokles ruky vyšetřovaný při předpažení, pokud po 10 sekundách klesne jedna končetina třeba jen o 5–10 cm, měla by se ihned volat RZP,
  • náhle vzniklá porucha řeči (afázie).

Kromě těchto příznaků ještě existuje 8 dalších, které mohou pomoci včas zachytit drobnější příhody: náhle vzniklá porucha vědomí, porucha čití (porucha čití - vnímání - poloviny těla - hemihypestézie; nejčastěji kombinace tvář/ruka), setřelá řeč (dysartrie), výpadek poloviny zorného pole, dvojité vidění (diplopie), prudká, atypická, dosud nepoznaná bolest hlavy, ztuhlost (opozice) šíje a závratě s pocitem na zvracení či zvracením (pokud se vyskytují souběžně např. s dvojitým viděním, pak jde také o mrtvici).

Naopak samostatná nauzea (nevolnost) a zvracení + závratě znamená v 98 % něco jiného než mrtvici. Pokud se ale jinak vyskytnou souběžně alespoň dva příznaky z tohoto seznamu, pak je opět nutné neprodleně volat RZP.

"Pokud tedy sami na sobě nebo druhých budete pozorovat některý z příznaků, okamžitě jedince požádejte, aby se usmál, předpažil ruce a na něco se ho zeptejte. Pokud něco z toho nesvede (usmívá se jen polovinou obličeje, jedna ruka se nezvedá či je níž, než ta druhá, nebo dotyčný nemluví či nerozumí), pak okamžitě volejte záchranku," radí primář Tomek.

Je důležité si i zaznamenat čas prvních příznaků. Je nesmírně důležité začít okamžitě jednat. Největší a bohužel častou chybou je u lehčí mrtvice vyčkávat, zda se příznaky samy neupraví. Čím dříve je podána léčba, tím lépe!

Jak nemoci předcházet

Úpravou jídelníčku, dostatkem pohybu a zákazem kouření.

Správná dieta by měla být vyvážená a pestrá. Důležitý je dostatek ovoce a zeleniny, porce by měly být přiměřené, nepřejídáme se a snažíme se nemít nadváhu. Z masa jsou nejlepší ryby, popřípadě masa méně tučná (králík, kuře).

Snažíme se vyvarovat živočišných tuků ve větším množství, všichni ví, že i když je vypečený bůček vynikající, tak by neměl být každý den k obědu. Nemusíte hned vrcholově sportovat, stačí i hodinová procházka nejméně třikrát týdně. Menší množství alkoholických nápojů neškodí, ale důležité je zůstat u jedné sklenky vína denně či malého piva s jídlem.

Velmi zásadní roli zde hrají pravidelné preventivní návštěvy u lékaře. Mrtvici způsobuje zejména neléčený vysoký krevní tlak, dlouhodobě zvýšený cholesterol a neléčená cukrovka. Všechny tyto stavy by měl lékař pomocí pravidelných měření tlaku a krevních náběrů odhalit a následně účinně léčit.

"Velmi nebezpečným stavem s vysokým rizikem mrtvice je nepravidelná srdeční akce, arytmie zvaná fibrilace síní, kterou trpí asi každý desátý osmdesátník. Ta se může projevit jako pocit vynechávání srdečního rytmu nebo náhlé pocity velmi rychlého bušení srdce. Pak je vždy důležité se ihned obrátit na lékaře, který by měl nasadit léky na snížení srážlivosti (ředění) krve," doporučuje prof. MUDr. Richard Češka, CSc. z Centra preventivní kardiologie, 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN Praha.

Dny prevence
V pátek 27. 6. 2014 bude probíhat v brněnském obchodním centru AVION Shopping Parku od 10 do 18 hodin měření rizik ohrožení mozkovou mrtvicí. S vhodnou prevencí poradí přítomný lékař. K dispozici bude i poradna pacientských sdružení.

Reklama

Související články

Hypertenze je totálně podceňovaná choroba

Jsou to šokující údaje. Vysoký krevní tlak, tedy hypertenze, trápí v ČR necelé dva milióny lidí. Přibližně třetina z nich o své nemocí neví, protože se o ni...

Výběr článků

Načítám